Západní politici se minulý týden předháněli s reakcí na napjatě očekáváný projev Emmanuela Macrona na pařížské Sorbonně. V konkurenci pečlivě cizelovaných hodnocení téměř dvouhodinového apelu francouzského prezidenta směrem k Evropě se prosadilo i Česko. Americký list The New York Times den po akci napsal, že zatímco Brusel projev přivítal, jinde na kontinentu se reakce různily a dodal, že „český miliardář Andrej Babiš vzkázal Macronovi, aby se soustředil na Francii“. Důvod, proč si novináři vybrali právě Babišův komentář, je nasnadě. Jeho autor je favoritem voleb a především, česká reakce ze záplavy jiných jasně vybočovala. Tisk i politici v Unii ocenili Macrona za odvážný projev a lišili se v hodnocení konkrétních návrhů. Pouze z Česka zaznělo, aby se prezident státu, který společnou Evropu před sedmdesáti lety založil, věnoval domácímu hřišti.
Rizika jsou jinde
Pobavení nad tím, že šéf ANO Macrona „setřel“, bylo zároveň téměř jedinou zdejší reakcí na nezvykle dlouhou řeč. Macron nastínil vizi Evropy do příštích desetiletí, kterou vidí jako více propojený celek blížící se federativnímu státu se společnou armádou, společnými daněmi a novými institucemi. Ačkoli řekl, že by další integrace měla být otevřená všem, jasně dodal, že ti, kdo v ní budou chtít pokračovat, nemají čekat na souhlas celé Unie.
Vůči tomu všemu se čeští politici v minulosti vymezovali, ať už pozitivně nebo negativně. Tentokrát však zavládlo ticho. Premiér Bohuslav Sobotka, šéf diplomacie…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
