Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
14_tema00_jaros A pak přišel strážný anděl. (Martin Nejedlý) • Autor: Milan Jaroš
Politika Téma

Zemanova spojka do Moskvy

Utajené mise Martina Nejedlého

Ondřej Kundra získal Novinářskou cenu 2017, kterou pořádá nadace Open Society Fund - byl oceněn v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek za sérii o Zemanovu poradci Martinu Nejedlém.  Zvláštní cenu za solutions journalism pak obdržel Tomáš Lindner za článek Běženci jdou do výroby. Kateřina Šafaříková navíc byla nominována v kategorii Nejlepší rozhovor za interview s Veronikou Stromšíkovou působící v Organizaci pro zákaz chemických zbraní. Kolegům a kolegyním gratulujeme a vítězné i nominované texty při této příležitosti odemykáme.  Pokud podobné  články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem. 

...

Letos před prázdninami dostalo vedení ruské jaderné firmy Rosatom z Kremlu jednoduchý příkaz. Je nutné přijmout poradce českého prezidenta Martina Nejedlého. O co přesně půjde, nebylo řečeno, šéfové Rosatomu proto ke schůzce přistupovali s určitou dávkou nejistoty. O tom, že by se neměla uskutečnit, ale nikdo z nich nepochyboval. Požadavek přišel přímo od týmu Vladimira Putina a tomu prostě nešlo vzdorovat.

Zanedlouho nato Martin Nejedlý seděl proti řediteli společnosti Alexeji Lichačevovi, jednání probíhalo za zavřenými dveřmi a ruská ani česká veřejnost o jeho angažmá nedostaly informaci. Jak nyní zjistil Respekt, Nejedlý přijel do Ruska domlouvat jaderné kontrakty. Samo o sobě to neznamená žádnou „bombu“: v tomhle byznysu Moskva hraje na globálním hřišti jednu z hlavních rolí. Věc má ale širší rozměr. Putinovské Rusko buduje ve svém okolí trpělivě jemnou síť, jejímž smyslem je závislost jednotlivých zemí na Moskvě a jádro zde představuje podstatnou kotvu.

Reklama
Reklama
Reklama

9th International Forum ATOMEXPO
Myslíme na vás. (Alexej Lichačev) • Autor: Profimedia, Sputnik

Mezi vlivnými postavami tuzemského mocenského hřiště zaujímá Martin Nejedlý jedno z klíčových míst. Byl to on, kdo úspěšným sháněním sponzorů pomohl Miloši Zemanovi vyšvihnout se na Hrad a dostal za to funkci poradce. Z prodejce aut se tak vypracoval až do pozice zásadního muže současné hlavy státu. Dosud stál v jeho pozadí. Ruská mise ale poprvé nabízí aspoň částečný vhled do toho, co všechno může nejasná role Martina Nejedlého v české administrativě obnášet.

Vysoká hra

Podle informací Respektu byl Nejedlý letos v Moskvě dvakrát. Poprvé jel na jaře za zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Někdejší dlouholetý diplomat v Kremlu představuje těžkou váhu, má přímý přístup k Vladimiru Putinovi a prezident s ním probírá svou agendu. Zdroje Respektu z politického zákulisí tvrdí, že Nejedlý s Ušakovem předjednával květnové setkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Pekingu.

Nejedlý to odmítá. „Šlo o ryze privátní cestu,“ říká. Ušakov v té době slavil sedmdesáté narozeniny a on se jich měl účastnit, žádné politické rozhovory údajně neprobíhaly. Problém je, že tohle tvrzení nejde ověřit. Česká ambasáda v Moskvě o cestě oficiálně nevěděla, návštěva probíhala inkognito, mohlo se během ní řešit cokoli. Nejedlý nepůsobí v zahraničním úseku Hradu, jehož úředníci podobná setkání obvykle absolvují, protože spadají do jejich agendy. Nejedlého role je zde značně nejasná.

Návštěva čínského prezidenta v Praze
Kam povedou další kroky? (Nejedlý na Pražském hradě) • Autor: Milan Jaroš

Oba muži se – tentokrát oficiálně – každopádně setkali znovu právě v Číně, a to již za přítomnosti svých šéfů, ruského a českého prezidenta. Důvodem byl summit o nové hedvábné stezce, ambiciózním plánu čínského vedení, který by měl zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou. Právě Zemanův rozhovor s Putinem měl dát impulz k druhé Nejedlého cestě do Ruska.

Jaký mandát Nejedlý měl a čí zájmy v Moskvě hájil?

Tweetni to

Zeman před Putinem zmínil, že české firmy by se rády zapojily do zakázek Rosatomu po Evropě. Tato firma, jež spadá do vlivové sféry Kremlu, chystá výstavbu jaderné elektrárny v Maďarsku. Aktuálně běží výběrové řízení, z něhož vyjdou spolupracující společnosti. Putin Čechy neodmítl a Zemanovi sdělil, že Rosatom – až to přijde v budoucnu na pořad dne – by se zase rád účastnil jaderného programu v Česku.

Debata nešla do detailů. S Rosatomem měl Nejedlého později propojit přímo Putin. „Pan prezident Zeman požádal pana prezidenta Putina, zda by nemohl schůzku zprostředkovat,“ řekl Respektu Nejedlý. Setkání s managementem firmy proběhlo v červnu, společně s Nejedlým se ho účastnila ještě náměstkyně ministra průmyslu Lenka Kovačovská a generální ředitel Škody Praha Peter Bodnár (zastřešuje Alianci české energetiky, která sdružuje významné české firmy usilující o jaderné kontrakty v zahraničí).

Nejedlý Respektu potvrdil, že u Rosatomu lobboval za české společnosti. Jde o vysokou geopolitickou hru: kdyby tuzemské firmy skutečně od Rusů dostaly v zahraničí nějaké kontrakty, firmu by to mohlo zvýhodnit v českém tendru o dostavbu Temelína. Soutěž byla sice v minulosti zrušena, očekává se však, že časem se opět naplno rozjede. Plusové body bude mít podle insiderů ten, kdo bude moci vykázat co největší spolupráci s českým průmyslem.

Zájem dopředu projevilo několik zemí, vedle Rusů Francie, Amerika nebo Jižní Korea. Nejedlého ruská mise nepochybně zvýhodňuje jednoho potenciálního uchazeče. Otázkou přitom je, jaký mandát Nejedlý vlastně měl a čí zájmy v Moskvě hájil.

V zákulisí

Z dostupných informací je zřejmé, že schůzku nepořádalo ministerstvo průmyslu – a tedy ani česká vláda. Náměstkyně Kovačovská Respektu řekla, že k ní byla přizvána Hradem. Nejedlý sice před představiteli Rosatomu vystupoval jako poradce prezidenta Miloše Zemana, jeho mise ale jevila známky soukromého charakteru, náklady včetně letenky a ubytování platil ze svých zdrojů.

Okolnosti schůzky v Moskvě jsou hodně zamlžené. Kovačovská Nejedlého přítomnost nerozvádí, Zemanův poradce z ní nepořídil žádný oficiální záznam, který by dostal číslo jednací, což je v takových případech běžné. Podobné zápisy se dělají proto, aby bylo jasné, jakou pozici vyjednavači zastávají, zda se neodchýlili od politiky své země, nebo neřešili „jinou agendu“, například svůj soukromý byznys.

Česká vláda podle dostupných informací o Nejedlého cestě nejednala. Je to přitom právě kabinet, nikoli Hrad, kdo ve věci jádra dělá strategická rozhodnutí. Kovačovské na cestě nepřišlo nic zvláštního, neuvažovala, že by na ni nejela. „Co se zájmu Rosatomu o účast na výstavbě nového jaderného zdroje v ČR týče, tak jej veřejně a opakovaně deklaruje,“ říká náměstkyně. „Stejně jako pět dalších společností.“

Miloš Zeman, Vladimir Putin, prezident, politik
Nezapomeňte pak zavolat do Rosatomu. (Nejedlý, čtvrtý zleva, při schůzce Zemana s Putinem v Pekingu v květnu 2017. Čtvrtý zprava sedí Nejedlého známý Jurij Ušakov.) • Autor: ČTK

Kovačovská argumentuje, že se všemi zahraničními zájemci vede ministerstvo průmyslu pravidelná jednání, jejichž součástí jsou i „strategické aspekty výstavby jaderného zdroje v ČR a širší podpory našeho jaderného strojírenství i v rámci jiných připravovaných a realizovaných projektů těchto šesti možných dodavatelů ve světě“. Kdo z nich má nyní takzvaně navrch, protože už Česku nějaký byznys přislíbil, však neříká. „Samotné zakázky jsou pouze v režii těchto firem,“ uvádí. Cesta do Moskvy mohla přinést průlom právě ve prospěch Rosatomu. Aliance české energetiky podepsala v Moskvě s Rosatomem dohodu o budoucí spolupráci. „Rusové už začali některé naše firmy oslovovat,“ říká sám Nejedlý.

Místo oficiálního řadového poradce, které si Nejedlý vybral, je dnes neoficiálně nejstrategičtější pozice na Hradě. Kancelář má na patře s Milošem Zemanem, chodí za ním návštěvy z politiky a byznysu. Parkují na třetím nádvoří Hradu, kam auta běžně nesmějí. Nejedlý se s hosty může na Hradě setkávat nepozorovaně, bez přítomnosti médií. K dispozici má sekretářku, za volantem jeho tmavého mercedesu se střídají dva řidiči, jednoho prý zdědil po Miroslavu Šloufovi, bývalém komunistickém aparátčíkovi a schopném politickém lobbistovi, který ho uvedl do nejvyšších mocenských pater.

Oficiální pozice řadového poradce Nejedlému umožňuje pohybovat se spíše v pozadí: nejsou s ní spojené žádné ceremoniální povinnosti, nebere od Hradu plat, protože není klasickým zaměstnancem prezidentské kanceláře a nepotřebuje bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. „Nemám ji,“ řekl Respektu Nejedlý. To vše z něj dělá v podstatě neviditelného člověka. Přitom tento post – jak ukazuje jednání v Moskvě – zahrnuje vše od zahraniční politiky přes bezpečnost až po finance a procházejí přes něj ty nejcitlivější informace.

Padnout si do oka

V souvislosti s tak významnou agendou je zajímavé, jak neznámou osobou Nejedlý vlastně pro veřejnost je. Ani dnes, ani v minulosti nikdy nemluvil o svých názorech, není jasné, co si myslí, ani co prezidentovi radí. Přes četné žádosti médií dosud nezveřejnil svůj podrobný životopis a neudělal to ani Hrad. O jeho životě ani cestě vzhůru se mnoho neví, a chybějí zde tedy informace, které by umožnily rozumět jeho současným aktivitám.

Jisté je, že v minulosti „politické“ kariéře Nejedlého nic nenasvědčovalo. Na začátku devadesátých let viděl student vysokoškolského oboru učitelství-tělocvik svoji budoucnost ve sportu. Vytáhlá dvoumetrová postava a talent mu umožnily prorazit ve volejbalu, v dresu brněnské Zbrojovky si jako třiadvacetiletý několik měsíců po revoluci připsal mistrovský triumf. O nové štěstí se pak pokusil v Německu, kam v roce 1991 odešel hrát za jeden z tamních klubů.

V jednom z nemnoha novinových rozhovorů Nejedlý líčil své další kroky tak, že právě v Německu ho poprvé zlákal byznys. Založil firmu, seznámil se s lidmi z automobilky Opel, jež využila jeho slušné znalosti ruštiny, a o rok později už prodával opely na ruském trhu. Nejedlý v Rusku strávil deset let a šlo nepochybně o milník v jeho životě. Ve zmíněném interview zároveň tvrdil, že se v jedné své oblíbené moskevské restauraci seznámil s lidmi z ropného gigantu Lukoil a díky nim začal pronikat do světa energetiky.

Časem prý pro Lukoil začal zprostředkovávat dodávky různých technologií pro výstavbu produktovodů, mimo jiné i z Česka. Pracoval jako poradce také pro Plynostav Pardubice, díky čemuž se na přelomu milénia seznámil s důležitým mužem – již zmíněným Miroslavem Šloufem, tehdy absolutně nerozlučným partnerem Miloše Zemana. K seznámení došlo tak, že Plynostav chtěl po Šloufovi pomoc při výstavbě plynovodu na Kamčatce a jako zástupce firmy, s nímž má jednat, byl lobbistovi představen Nejedlý.

Oba muži si zřejmě padli do oka, neboť později řadu let sdíleli společnou kancelář v pražské Školské ulici (Nejedlý ho později, když se Zeman od Šloufa odřízl, vystřídal – najednou to teď byl on, kdo stál Zemanovi po boku). A spokojenost musela být rovněž mezi Nejedlým a manažery Lukoilu. Před osmi lety totiž založili společný podnik, firmu Lukoil Aviation Czech, která se měla zaměřit na dodávání leteckého paliva na český trh.

Firma začala ve velkém stylu: už měsíc po svém vzniku získala lukrativní obchod na dodávky kerosinu pro Letiště Praha, o čemž rozhodla vláda bez výběrového řízení. V dobovém tisku prošel obchod bez povšimnutí, později se ale objevily informace, že to bylo především díky lobbingu Miroslava Šloufa u Topolánkovy vlády, což následně sám přiznal. Spiklenecké teorie dnes tehdejší úspěch firmy vysvětlují jako odměnu za to, že Šlouf předtím vládě pomohl sehnat dva přeběhlíky a zajistil jí tak v roce 2007 většinu. On sám to však vždy odmítal. Rok po kontraktu s letištěm dostal Lukoil Aviation Czech – na základě cenově výhodné nabídky – smlouvu u strategické státní instituce, Správy státních hmotných rezerv. Jenže právě tento lukrativní obchod málem Nejedlému, který se mezitím stal poradcem prezidenta Zemana, zlomil vaz.

Obvyklá metoda

Lukoil Aviation Czech státu nedodal nasmlouvané množství leteckého paliva a soud mu nakonec vyměřil zaplatit smluvní pokutu 27,7 milionu korun. Hrozilo, že Nejedlý – kdyby dluh nebyl uhrazen – bude muset na Hradě skončit, protože prezident Zeman řekl, že by se s ním v takovém případě rozešel. Pak ale zasáhl jeho strážný anděl: jak zjistila MF DNES, peníze mu den po vynesení rozsudku poslal přes prostředníka přímo ruský gigant Lukoil.

Ze zprávy o likvidaci firmy vyplynulo, že Nejedlý nezaplatil z pokuty nic. Ruský Lukoil mohl přitom smazat i velký dluh české pobočky, který přesahoval 100 milionů korun (do Česka poslal ve třech splátkách okolo 180 milionů). Podpora lidí s přímým nebo zákulisním politickým vlivem je podle expertů na Rusko častou metodou, kterou Kreml využívá v řadě evropských zemí, aby prosazoval své zájmy.

Nemusí jít přímo o rozhodnutí Vladimira Putina. Někdy ho dělají různí podnikatelé, aby se Kremlu zalíbili. „Jsem si jistý, že platí velké množství různých lidí. V Kremlu to vidí jako obvyklou metodu,“ řekl před časem deníku The New York Times Gleb Pavlovskij, který před rokem 2011 působil jako lobbista ruské administrativy. Z posledních let jsou známé příklady placení politiků a lidí s vazbami na ně z Francie, Maďarska nebo Rakouska.

Většina novinových profilů Nejedlého vykresluje jako muže, který má díky svému mnohaletému podnikání v Rusku silné vazby na tamní politiku a byznysové hráče a jenž v tomhle směru funguje jako jakási ruská spojka na prezidenta Zemana. Na rozdíl od dalších českých podnikatelů působících v Rusku se Nejedlý v Moskvě držel vždy stranou veřejné pozornosti, aby nikdo příliš nerozkryl jeho síť kontaktů.

Martin Nejedlý, Vratislav Mynář, Vladimir Jakunin---Martin Nejedly, Vratislav Mynar, Vladimir…
Nechte nám soukromí. (Vladimir Jakunin, zleva, s Martinem Nejedlým a hradním kancléřem Vratislavem Mynářem) • Autor: ČTK

Nechodil na večírky na českou ambasádu, zástupci českých tajných služeb o něm moc nevěděli. „Nedalo se k němu proniknout,“ tvrdí jeden z nich. O tom, ke komu přesně má Nejedlý v Rusku vztah, se ví jen to, že se opakovaně objevil vedle bývalého vlivného šéfa ruských železnic a Putinova známého Vladimira Jakunina. Jeden z účastníků Nejedlého padesátých narozenin, které slavil minulý rok v zahradách Pražského hradu, Respektu řekl, že Jakunin byl mezi pozvanými hosty. V úvodu popsaná schůzka v Moskvě ukazuje, že dalším důležitým kontaktem Nejedlého v Rusku je Putinův poradce Jurij Ušakov. „To je naše soukromí, nechte nám ho, prosím,“ odpovídá Nejedlý na otázku, kde se oba muži seznámili.

Velkobchod, nákup, prodej

Na první pohled by se skutečně mohlo zdát, že prezidentův poradce dokáže díky svým kontaktům zařídit v Rusku řadu věcí a že je hybatelem důležitých událostí. Realita je ale komplikovanější.

V roce 2015 se Nejedlý účastnil s Milošem Zemanem schůzky u ruského prezidenta. Překvapivě se na ní neobjevil český velvyslanec v Moskvě, ale právě Nejedlý. Podstatnou agendu hodinového setkání tvořila problematická stavba sibiřské elektrárny Poljarnaja. Hlavním dodavatelem elektrárny Poljarnaja byla tuzemská společnost PSG, finance na projekt ve výši přes pět miliard korun poskytla ruským investorům před pěti lety státní Česká exportní banka (ČEB).

Ruští majitelé elektrárny se však před dokončením stavby pohádali jak mezi sebou, tak i s PSG, projekt se zastavil a úvěr ČEB nikdo nesplácel. Hrozilo, že Česko přijde o pět miliard korun. „Ráno vstávám a usínám s tím, aby Česká republika dostala zpět tyto peníze. Dělám to pro každého občana a zadarmo,“ vysvětloval svoji přítomnost v Moskvě Nejedlý. A nepochybně na tom něco bylo, protože se mnoho let věnoval byznysu.

Po dvou letech je však jasné, že Nejedlý neuspěl. O věci nedávno jednal v Moskvě český ministr průmyslu se svým ruským protějškem, Respekt má k dispozici záznam z jednání, z nějž vyplývá, že i když Česko Moskvu v případě Poljarnaja požádalo o pomoc při hledání kupců na již dodané zařízení, nepodařilo se to.

„Ruská strana sdělila, že region údajně elektrickou energii nepotřebuje a dokončení projektu nemá ekonomický smysl. Pomoc s hledáním potenciálních kupců přislíbila, zároveň ale zapochybovala, že by měl někdo zájem,“ stojí v zápise.

Nejedlý se nicméně nevzdává. Téma se zřejmě znovu otevře u prezidenta Putina, k němuž se česká hlava státu chystá v listopadu na státní návštěvu. Do Kremlu by měl jet opět Nejedlý, český ministr průmyslu a tentokrát už i končící český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek. Jak v případě Poljarnaja, tak nyní u jaderných kontraktů se objevily spekulace, zda Nejedlý nesleduje i jiný než veřejný zájem.

Tedy jestli například pro firmy, které by dostaly od Rosatomu zakázky, nepracuje jako skrytý poradce využívající svého postavení u prezidenta. Nebo přes ně neshání peníze pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana. „To v žádném případě,“ říká Nejedlý. Z veřejných zdrojů lze vyčíst, že Nejedlý působí v několika firmách, předmětem jejich podnikání je „velkoobchod, zprostředkování služeb, nákup a prodej paliv, marketing nebo stavební činnost“. Co přesně dnes – po konci firmy Lukoil Aviation Czech – představuje zdroj jeho příjmů, ale objasnit nechce.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte