Oslnivou náladu probíhající předvolební kampaně šéfa hnutí ANO občas kazí lidové dotazy na dotace pro Agrofert. Klid na tomto poli Andreje Babiše nečeká ani do budoucna. Po tuzemském souboji o regulaci konfliktu zájmů totiž přichází to samé na evropské půdě.
Příslušné výbory Evropského parlamentu bez většího zájmu veřejnosti před pár týdny schválily návrh normy, která nařizuje, aby politici, úředníci a soukromé osoby, jejichž firmy se hlásí o dotace z evropských fondů, stáli mimo jakoukoli rozhodovací a kontrolní strukturu o evropských penězích. Jinak riskují, že firmy na dotace nedosáhnou nebo jim budou zadrženy, dokud střet zájmů neodstraní.
Norma není – aspoň oficiálně – motivována unikátním případem Andreje Babiše, který v sobě donedávna slučoval násobný konflikt zájmů. Podle autorů odráží zkušenosti z více zemí, mimo jiné z Itálie a Bulharska. Je ale fakt, že českou politickou hvězdu bude dopad nové legislativy hodně zajímat. Holding Agrofert, který Babiš donedávna napřímo vlastnil, získal v posledních letech řádově miliardy korun z eurofondů a je jedním z největších konzumentů unijních peněz v regionu střední a východní Evropy.
Na oddělení soukromého byznysu od veřejné funkce Andreje Babiše v době, kdy byl vicepremiérem, ministrem financí a majitelem Agrofertu, mířil už český zákon o střetu zájmů. Ten šéfa hnutí ANO letos na jaře přiměl převést holding do dvou svěřeneckých fondů.
Unijní nařízení cílí specificky na dotace z eurofondů – strukturálních a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].