Jak změřit dobro
Nekorunovaní králové evropského realismu zkoušejí skloubit detektivku se společenskou zodpovědností
Ve světě belgické bratrské dvojice režisérů Jeana-Pierra a Luca Dardennových není místo pro metafory a květnatost. „Zůstáváme na hranici tragédie,“ říkají. I názvy jejich nekompromisních sociálněrealistických filmů z okrajů společnosti jsou přísně popisné a odkazují k věci: Slib,Rosetta,Syn,Dítě,Kluk na kole. Nejnovější snímek v tom není výjimkou. Titulní Neznámá dívka je hlavní postavou, přestože ji zahlédneme jen na okamžik na kamerovém záznamu, jak buší na dveře. Je po ordinačních hodinách, mladá doktorka ji nepustí dál a druhý den je její tělo nalezeno na břehu řeky.
Začínali jako dokumentaristé v sedmdesátých letech, kdy točili televizní filmy o stávkách, nezaměstnanosti a polských emigrantech. Snad i proto jsou jejich hrané filmy vypravěčsky minimalistické a stojí na přímočarých premisách. Vzdali byste se svého bonusu, aby vaše kolegyně nepřišla o práci? Co byste dělali, kdyby se vaším učněm stal kluk, který zabil vašeho syna? V hledání odpovědí Dardennovi neuhýbají. Dlouhé záběry evokují lidské pohledy, naše vnímání reality i plynutí času. Dávají tak divákům naplno zakusit tíživou situaci a dilemata postav. V případě Neznámé dívky, která po loňské premiéře v Cannes dorazila do české distribuce, dardennovská otázka pohánějící film jako tichý motor zní: Jak se doktorka vypořádá se smrtí pacientky, kterou odmítla přijmout? Odpověď je ale tentokrát trochu jiná, než jsou příznivci slavné dvojice zvyklí.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
