Vychovat si nástupce

To, že v Česku nefunguje postgraduální vzdělávání v medicíně, jak by mělo, vám řekne každý mladý lékař po škole. Mladé lékaře obvykle nikdo nenutí nic studovat a nikdo je systematicky neškolí a objektivně nehodnotí, řekněme každý půlrok, jako v Británii či jinde. Lékaři po škole si zpravidla vystačí s rutinními postupy, které odkoukají od starších, a po pár letech už nějak pochopí, jestli se svým nadřízeným zalíbili, nebo ne. Nikdo se jich neptá čistě z pedagogických důvodů (aby se naučili samostatně rozhodovat) na jejich názor, nezkouší je za provozu, nezjišťuje, co vědí, co si myslí a jak by postupovali oni sami a proč. Školitel je v naprosté většině českých nemocnic jenom funkce na papíře a předávání zkušeností není prioritou nabitého programu ostřílených kliniků. Dokonce se často stává, že starší specialista odchází do penze, aniž by si vychoval svého nástupce – ke škodě mladých lékařů i pacientů.

O to je pak silnější zážitek potkat někoho, kdo uvažuje jinak, ať už z Česka či ze zahraničí. Imran Mushtaq je britský konzultant ze slavné londýnské Great Ormond Street Hospital. V dětské urologii patří mezi nejlepší na světě. Muslim s pákistánskými kořeny, narozený v Anglii, usměvavý padesátník, který operuje děti s těžkými vrozenými vadami s lehkostí a bravurou, která není jenom vydřená, ale musí být i darem od Boha. Plat má v Londýně dobrý, to ano, ale o peníze mu v životě podle všeho primárně nejde. O víkendech totiž létá po světě a učí zdarma mladé lékaře operovat…