Letos v dubnu si Vladimir Putin sezval čtyři stovky novinářů a blogerů do svého domovského města Petrohrad. Tvářil se odpočatě, žertoval a ochotně odpovídal na otázky. Zhruba po hodině se zvedla ruka jednoho z mladších blogerů s tím, že by ho zajímalo, co si Putin myslí o tzv. Panama Papers. Odkázal při tom na více než jedenáct milionů čerstvě uniklých dokumentů, jež skupina aktivistů získala od panamské firmy Mossack Fonseca a které dokazovaly daňové úniky a další nelegální aktivity řady vlivných lidí po celém světě.
Největším objevem přitom bylo, že úzký okruh důvěrníků kolem Putina vyvedl z Ruska přes dvě miliardy dolarů a ukryl je pro něj pod cizími jmény v několika zahraničních bankách. Ruský vůdce se při odkazu na sebe jen suše pousmál. „Jsou za tím americké úřady. Cílem bylo rozšířit nedůvěru k autoritám našeho státu.“ Prezident věděl, o čem mluví.
V tu chvíli totiž už několik měsíců probíhala v jeho teritoriu příprava na bezprecedentní útok s cílem ovlivnit americké volby. Jak minulý týden oznámila Ústřední zpravodajská služba (CIA), šlo o mnohovrstevnatou tajnou operaci a ve hře nebylo jen zdiskreditovat ke Kremlu kritickou kandidátku Hillary Clinton. Putinem řízená kampaň, jež měla pomoci k triumfu k Rusům vstřícnějšího Donalda Trumpa, sledovala jasný obecnější cíl: oslabit Západ ve prospěch Putinovy říše.
„Nikdy nebylo dost peněz, abychom udělali vše, co bylo třeba.“
„A to odštěpením klíčových spojenců od Ameriky,“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
