Můj ideální svět

Při pohledu na fotku muže na kolmé žulové stěně se tají dech. Brněnský rodák Adam Ondra (23) právě zdolává stěnu El Capitan v kalifornském Yosemitském údolí, konkrétně její nejstrmější a nejhladší část Dawn Wall. Do výšky 900 metrů se musí dostat takzvaným volným přelezem, tedy jen po nepatrných nerovnostech hladké stěny, které jsou často ostré jako žiletky (lano slouží jen k jištění před pádem, lezec se nesmí chytat ani nýtů či skob). Adam Ondra se na vrchol dostal za osm dní, o jedenáct dní rychleji než Američané Tommy Caldwell a Kevin Jorgeson, kteří loni zdolali stěnu jako první na světě. The New York Times vzápětí Ondru, který nedávno obhájil titul mistra světa, nazvaly „budoucností horolezectví“.

Zázračné dítě

Na skalách byl Adam Ondra prakticky od narození. Rodiče, oba lezci, ho brali s sebou už v kočárku, později si hrál pod skálou, zatímco oni ji zdolávali. První lezení si nepamatuje, zato se mu vybavuje, jak si jako tříletý zlomil dole nohu. „Skákal jsem do nějaké díry a strašně se tomu smál,“ vypráví. „Až se mi jeden skok nepovedl.“ Ve čtyřech letech se houpal na laně v sedáku, v šesti začal s rodiči lézt. „Čím víc jsem lezl, tím víc mi věřili,“ vzpomíná. „Nikdy mi neříkali, co a jak mám lézt.“

„Brzy bylo poznat, že má extrémní dar,“ říká trenér horolezecké reprezentace Tomáš Binter. Kromě lezení Adam už odmala četl vše, co se tohohle sportu týkalo. Profily nejlepších lezců Rock Stars od německého fotografa Heinze Zaka ho uhranuly: „Koukal…