Hranice nás potřebuje

Není to nová zpráva. Přesto v záplavě negativních nálad a neustálého opakování dramatických obrázků z minulého roku stojí za připomenutí, že na řeckých ostrovech už Evropa nečelí neřízenému přílivu migrantů a uprchlíků. Místní a evropské úřady zjišťují totožnost každého připlouvajícího. Jejich počet se vrátil na úroveň, kterou obyvatelé řeckých ostrovů považují při srovnání s předkrizovou minulostí za normální. Stručně řečeno: EU dokázala získat zpět kontrolu nad vnější hranicí v Egejském moři.

Kdo v těchto dnech Řecko navštíví, ten však cítí křehkost současného stavu. Nejde jen o nepředvídatelnost tureckého vládce Recepa Erdoğana, který může každým dnem vyhrotit konflikt s Evropou tím, že přestane hlídat svou stranu hranice. Zatím turecké úřady plní všechny své závazky a větší problém praktici v terénu vidí na evropské straně.

Řecko totiž čelí dvěma provázaným problémům, při jejichž eskalaci by se mohl současný pocit kontroly nad situací rozplynout. Na řeckých ostrovech zůstávají migranti, kteří připluli po podepsání evropsko-turecké dohody. Většina z nich nedostane ochranu a budou na základě dohody vráceni do Turecka. Předtím však musí být projednány jejich žádosti, a to se i kvůli nízkému počtu azylových úředníků ze zbytku EU vleče. Počet do Turecka navrácených je tak nízký, přičemž právě návraty měly další potenciální migranty od plavby odradit. Tento psychologický efekt přestává působit:…