ODS je skoro nadpřirozeně úspěšná strana. Ještě ani nevychladly volební urny a její stěžejní volební heslo „Sociální dávky za práci“ už dochází k naplnění. Pokud se totiž nestane v Senátu něco nečekaného a prezident podepíše chystanou novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, výrazně se v Česku zpřísní vyplácení sociální podpory nejchudším lidem. Bude do značné míry vázané na vykonávání pomocných prací pro obec (podrobně na str. 30–31).
Pokud někdo pracovat nebude, dostane ještě méně než životní minimum, a sice existenční minimum, jež český stát zřídil právě pro lidi, kteří se podle něj dostatečně nesnaží hledat práci. Potíž je ovšem v onom „dostatečně“: zkušenosti ukazují, že početné skupiny lidí mají prostě kvůli různým handicapům přístup k práci zásadně ztížený. Dokonce tak ztížený, že si práci roky a někdo i do konce života nedokážou najít. Práce není a nebude pro všechny a lidé v sociální pasti zdaleka nejsou jen „lenoši“, jak se nám snaží namluvit populisté.
Zametat, jestli bude co
Je to paradox. Čím méně nezaměstnaných Česko v poslední době má, tím vyhrocenější debata se proti lidem bez práce vede. Hlavně pravicoví politici vytvářejí dojem, že žít na sociálních dávkách je snadné, lákavé, výhodné. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé se stávají párii, veřejnými nepřáteli. Cesta do nezaměstnanosti ale veselá není. Pět měsíců podpora ve výši poloviny platu (ovšem maximálně patnáct tisíc). Pak následuje pád na životní minimum, pro jednotlivce 3410 korun a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
