Krajní podoby romantismu

Potetovaní muži s dlouhými vlasy, někteří svlečení do půl těla, jiní v černých tričkách s démony a lebkami stepují v nervózním tempu na udusaném hliněném place a rukama strkají jeden do druhého. Na tváři mají výraz jen stěží potlačované agresivity. „Můj pulz se zastavil / Vidíš maso pro řezníka / A pro věčnost / Satan se směje / Shoříme spolu / A budeme strašně křičet.“ Zhruba tohle je motor, který zní právě v angličtině z pódia. Slovům zpěváka ale není rozumět, na tanečníky se valí pouze hrdelní řev doprovázený přívaly hluku elektrických kytar a bubnů. Na konci písně se hlas zpěváka a řezavé kytary slijí do jedné masy a na tvářích tančících se rozlije blažený výraz. Na výraz díků zdvihají ruce se vztyčenými malíčky a ukazováky, obligátním rohatým gestem kynou směrem k pódiu.

Je pět hodin odpoledne a na festivalu Brutal Assault ve vesnické tvrzi Josefov ve východočeské Jaroměři právě hraje americká deathmetalová skupina The Black Dahlia Murder. „Jste skvělí. Tohle je můj nejoblíbenější festival. Úplně ze všech,“ říká frontman skupiny Trevor Strnad, který ještě před chvílí do mikrofonu chrčel věty plné hrůzy a děsu. Tanečníci v kotli souhlasně pokyvují hlavami. Je slyšet polština, němčina, španělština, francouzština. Brutal Assault, který proběhl minulý týden, je dnes největším festivalem nejtvrdší hudby v Česku. Jeho význam ale dávno překročil hranice země. Většinu ze sedmnácti tisíc návštěvníků tvoří cizinci a na pódiích hrají největší hvězdy extrémních žánrů, jež od…