Co s muslimy a se sebou

Stereotyp žida jako nepřítele křesťanské Evropy je v souvislosti s přistěhovaleckou vlnou nahrazován stereotypem muslima jako „páté kolony“ a hrozby Západu. Staronový stereotyp nám tak sedmdesát let po holokaustu připomíná, že hrozba nového záchvatu nenávisti zůstává aktuální. Jestliže totiž ani dokonalá integrace, či dokonce asimilace židy svého času nedokázala ochránit před antisemitismem, pogromy a holokaustem, ani dnes integrace, či dokonce asimilace české, evropské nebo americké muslimy nedokáže automaticky ochránit před vystupňovanou islamofobií, zločiny z nenávisti a hrozbami, že budou semleti do masokostní moučky. A v neposlední řadě onen „židovský stereotyp“ připomíná, že současná islamofobie není myšlenkově původní, když parazituje na starších antisemitských klišé, která jen neoriginálně recykluje.

Od bank po hladomory

Příkladem takové recyklace je nyní populární tvrzení, že každý muslim musí šířit své náboženství, protože islám je náboženstvím skrytě usilujícím o světovládu, což navazuje na antisemitské stereotypy široce rozšířené v desetiletích předcházejících holokaustu. A takový stereotypní muslim podle islamofobů údajně užívá podlé prostředky, jako je například zvrácený etický princip lhaní nevěřícím (tzv. takíja). Tento novodobý stereotyp spjatý s muslimy recykluje raně novověký stereotyp tzv. talmudského žida a dále ryze moderní stereotyp o světovém židovském spiknutí.

Antisemité začali kolem roku 1700 tvrdit, že se jim podařilo…