0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace25. 6. 20162 minuty

Já, tedy my

Máte taky chuť na čokoládový dort? Donedávna bychom mysleli, že chuť mám jaksi já, kdo taky jiný, že. Jenomže všechno je možná jinak. Na mém těle a v mém těle žijí výstřední skupiny neviditelných společníků. Je jich desetkrát víc, než je buněk mého těla, a nejméně tisíc různých druhů. Řadíme je mezi archebakterie, bakterie a další. Jsou v nás a jsou námi. Osídlují ústa, nos, kůži, urogenitální trakt a samozřejmě a především trávicí trakt. Jejich váha u dospělého muže se blíží dvěma kilogramům. Podílejí se na práci imunitního systému a u dětí se starají o jeho správný rozvoj. Ovlivňují přepisování lidských genů a moje vlastní tělo jim skutečně řadu úkolů „outsourcuje“ a s výhodou přenechává. Ony samy se rozmnožují v cyklech trvajících dvacet minut nebo i méně a vyměňují si geny mezi sebou i napříč mezi druhy, čímž spolu s našimi geny vytvářejí dynamický celek. Chrání nás před těmi opravdu škodlivými bakteriemi. Umějí si „nakrást“ geny z potravy a využívat je pro dobro všech. Způsobí, že při stejné dietě někdo zhubne a někdo ne.

Jedinec je iluze, všichni jsme konsorcia, všichni jsme my, a bez oceánu bakterií bychom zemřeli velmi rychle. Nemoc nemusí být způsobena přítomností špatných bakterií v těle, může být způsobena i nepřítomností těch správných.

Reklama

Dále také víme, že parazit dokáže významně změnit chování hostitele. Vzteklá liška ztrácí plachost a kouše, čímž virus předává dál. Když mravenec Camponotus leonardi zkonzumuje výtrus houby Ophiocordyceps,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc