Pojďme mluvit o menstruaci (jako Kvitová)

V době provalených dopingových skandálů je to možná jedno z posledních opravdových tabu moderního profesionálního sportu. Rozhodně platí, že v naznačeném duchu komentovali sportovní novináři nedávný povzdech české tenistky Petry Kvitové pronesený na turnaji French Open. Dvojnásobná wimbledonská šampionka vysvětlila prohraný zápas tím, že je „ženská“ a s tím prostě souvisejí „nějaké důvody“.

Tabu ovšem není menstruace jen ve sportovním světě. Mluvíme veřejně bezmála o všem, co kdysi bývalo odkázáno do intimní sféry: o psychických či zdravotních problémech stejně jako o sexu. Téma menstruace však pořád vyvolává citelný ostych. A když už někdo promluví, nechce obvykle zabíhat do detailů. Ani Petra Kvitová už svoji poznámku nehodlá dál rozvádět. „Už k tomu nebudeme nic dalšího říkat,“ říká mírně podrážděně její mluvčí Karel Tejkal. „Proč? To vám sdělovat nemusím.“

Jestli něco o menstruaci platí absolutně, pak je to fakt, že absolutně zde neplatí téměř nic.

Lenku Mrázovou to poprvé trklo, když se před několika lety rozplakala na nepříjemné schůzce s nadřízeným. Tato špičková manažerka zabývající se daněmi v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers s dvacetiletou zkušeností z oboru zpravidla nemrkne okem v mnohem obtížnějších situacích. „V práci nikdy nepláču,“ říká. Tehdy si uvědomila, že čeká druhý den menstruaci a že se nachází ve stavu, v němž často zažívá „pocit ohrožení“ a vyšší citlivost než jindy. Když pak narazila na několik textů a přednášek na téma „menstruace a byznys“ a také objevila knihu Cyklická žena z pera Mirandy Gray, britské „spirituální a menstruační učitelky“ (jak sama sebe nazývá), začala pečlivěji pozorovat svoje reakce a nálady. A následně poněkud změnila přístup k práci.

Miranda Gray v knize představuje něco, čemu říká ženský time management a který nabádá ženy, aby náplň i formu práce uzpůsobily tomu, ve které ze čtyř fází měsíčního cyklu se právě nacházejí. Podle autorky jsou ženy během menstruace ve fázi „reflektivní“, po menstruaci a před ovulací v „dynamické“, během ovulace „expresivní“ a po ovulaci „kreativní“. Každá tato fáze má podle ní specifické znaky a je vhodná pro jiný druh činnosti: expresivní spíše pro týmovou práci a úkoly vyžadující komunikaci s druhými, reflektivní naopak pro klidnou práci, pro „vnitřní zpracovávání věcí“. Lenka Mrázová se v popisu fází našla a začala podle nich přizpůsobovat – už jako majitelka a šéfka vlastní poradenské firmy – svoji činnost. Na expresivní fázi si tak plánuje veřejná vystoupení či schůzky s klienty, na tu kreativní psaní textů, během dynamické rozjíždí nové projekty. „Není to žádné dogma. Je to jen jeden z palety doplňků, který mi pomáhá být v práci efektivnější. A taky v tom, abych lépe porozuměla sobě samotné,“ vysvětluje Lenka Mrázová. „Prostě se mi s tím lépe žije.“ A přesně to také říká, když o tématu přednáší – za zvýšeného zájmu i za snižujícího se ostychu posluchaček, ale i posluchačů.