Kanada má pověst země, kde se obvykle nic neděje. Letošní rok ale slibuje změnu. Mezi Kanadou a evropskými státy se rozhořel spor o víza, a to ve chvíli, kdy si země zvolila za premiéra liberála a světoběžníka Justina Trudeaua, který za motto svého kabinetu vyhlásil modernitu a otevřenost. Spor o víza navíc nabízí zajímavou roli i českým politikům.
Formální solidarita
Fakta jsou tato: Kanada a také Spojené státy uplatňují vůči několika členským státům Evropské unie vízovou povinnost, což je v rozporu s politikou EU „jeden za všechny, všichni za jednoho“. Evropská komise proto vyzvala vlády obou zemí, aby do 12. dubna tohoto roku víza pro Bulhary a Rumuny – a v případě USA ještě také pro Poláky, Chorvaty a Kypřany – zrušily. Nestalo se, a komise proto pohrozila, že navrhne uvalení víz na kanadské a americké diplomaty cestující na území Unie.
Bruselští komisaři však o vízech nemohou rozhodnout, to je kompetencí evropských poslanců a zástupců národních vlád v Radě EU; oběma institucím proto dala komise čas do 12. července, aby sdělily, jaký je jejich názor na odvetu.
Od bruselských úředníků je sympatické, že se za Bulhary, Rumuny, Poláky a další postavili. Stejná reakce ale následovala už v roce 2009, kdy vláda v Ottawě kvůli útěku českých Romů do Kanady zavedla vízovou povinnost Čechům. Od verbální podpory se však nikdy nepřešlo k činům. EU neuvalila na kanadské občany víza a nepříjemný režim skončil až v roce 2013, když Kanada mezitím změnila svůj azylový…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
