Od věci•26. 3. 2016•3 minuty
Květenství žehem
Jizerské hory se pyšní evropským unikátem – v liberecké botanické zahradě vykvetl stoletý australský žlutokap, což se stává pouze po požárech. I jeho téměř třímetrové květenství se stovkami kvítků je mimořádné. „Rozhodli jsme se mu atmosféru Austrálie a spáleniště vytvořit,“ říká zahradnice Blanka Nouzáková.
Jak jste to udělali? To jste ve skleníku založili oheň?
To z důvodu bezpečnosti nešlo. A taky bychom o žlutokap nechtěli přijít. Poblíž něj nám ale uschly dva exempláře, takže jsme je opálili letovací lampou. Nicméně vykvetl nejspíš i díky loňským horkům.
Proč vůbec požár potřebuje?
V Austrálii jsou požáry běžné a rostliny se tomu přizpůsobují. Ač se to nezdá, do spáleniště se dostanou živiny a rostliny pak také mají více prostoru k růstu. Hlavně semena potřebují projít požárem, aby vyklíčila. Z kmene našeho žlutokapu je patrné, že požáry již prodělal; z velikosti květenství je pak zřejmé, že už určitě i kvetl.
Semena australských rostlin tedy opalujete?
Jejich semena potřebují narušení tvrdého obalu, což v přírodě zajistí právě požár. V umělých podmínkách bychom míru působení těžko odhadovali. Obal lze narušit jemným smirkovým papírem, já volím ještě jinou variantu: přelévám je vroucí vodou a v té nechám semena stát, dokud nenabobtnají. Právě žlutokap nicméně klíčí i bez této procedury – požár potřebuje jen k vykvetení.
Proč se jmenuje žlutokap, když kvete bíle?
Název rostlina nedostala podle květů, ale proto, že roní žlutou pryskyřici. Australští domorodci používají dlouhý stonek květenství jako oštěp a pryskyřicí přilepují hrot. Květy pak pro jeho sladký nektar vyvářejí. To jsme ovšem nezkoušeli.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
