Příští stanice: Brexit?
Kampaň za odchod z EU je stále pozadu, ale nabírá tempo
Takhle to být nemělo. Podle plánu se měl David Cameron triumfálně vrátit z Bruselu s reformami pozice Británie v EU a pak se měl s plnou silou vrhnout do kampaně za setrvání. Většina konzervativních poslanců a voličů by – i když neochotně – přešla k němu. Se silnou podporou labouristů a liberálních demokratů i byznysu a odborů by pak v referendu 23. června s velkou převahou zvítězil.
To se pořád může stát. Většina průzkumů (a sázkové kurzy ještě víc) stále favorizuje tábor „zůstat“, přestože po Cameronově návratu z Bruselu nastal pokles, sice malý, ale předpokládaný. Zastánci setrvání jsou přesvědčeni, že až přijde řeč na pracovní místa, budou mít navrch. Tento názor potvrdil Mark Carney, guvernér Bank of England, který minulý týden prohlásil, že Brexit by byl největším domácím rizikem pro stabilitu ekonomiky. Kampaň za setrvání přesto v prvních týdnech neběží hladce.
Víc než se čekalo


Potkalo ji několik malérů. Pod proevropským provoláním vedení stovky největších firem londýnské burzy se sešlo pouhých 36 podpisů. Dopis od vojenské vrchnosti sdělující, že EU je důležitá pro bezpečnost státu, byl k ničemu – jeden signatář totiž řekl, že jej ani nečetl. Suspendaci šéfa Britské obchodní komory, který se vyjádřil pro Brexit, údajně zařídila Downing Street. A lord Rose, předseda kampaně za setrvání Britain Stronger in Europe, působí často nekompetentně.
Ještě nepříjemnější byla reakce na Cameronovu dohodu. Vláda doufala, že pro odchod bude hlasovat přibližně 80…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










