Před několika lety jste byl jedním z protagonistů velké evropské krize. V čem by se měla Unie poučit pro dnešek?
Tehdejší a dnešní krize jsou velmi odlišné.
Ale klíč k řešení tehdy i dnes spočívá ve schopnosti se dohodnout v rámci Unie.
Evropští politici tehdy pochopili, že důležité je rozhodnout se. Nikdy nemáte jistotu, že děláte správná rozhodnutí, ale důležité je jednat. To se ukázalo především v případě Řecka. Je to lekce, která, myslím, dodnes platí.
Máte pocit, že se tou zásadou politici v Unii dnes řídí?
Možná by chtěli, ale je to těžké. Současná krize přišla příliš brzy po té předchozí, mnoho států je stále hospodářsky rozkolísaných, a jisté rozdělení mezi jihem a severem je stále živé. Do toho se přidalo mentální rozdělení mezi západem a východem, o jehož existenci jsme dosud nevěděli.
Před čtyřmi lety na osudu Itálie závisel osud eurozóny. V jaké situaci je země teď?
Když to srovnáme s dobou, kdy trhy odhadovaly náš krach se čtyřicetiprocentní pravděpodobností, je to pochopitelně lepší. Při pohledu na čísla je zjevné, že zemi se začíná dařit dobře.
Itálie po dlouhé době mírně hospodářsky roste, ale čísla mohou klamat, což jsme si velmi dobře ověřili právě v době evropské krize.
A v případě Itálie klamou dokonce nadvakrát. Na rozdíl od jiných jihoevropských států Itálie nikdy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
