Věda a nahota

Řada akcí v rámci každoročního Týdne vědy se koná v přednáškovém sále v budově Akademie věd ČR, která stojí prakticky naproti Národnímu divadlu. Žádný z návštěvníků vědeckých přednášek přitom nemůže přehlédnout Paridův soud od Vojtěcha Hynaise, který v sále visí hned naproti vchodu. Obraz je zjevně sexistický, snad ještě víc než opona od stejného autora v divadle naproti. Na plátně se před jakýmsi mladíkem předvádějí tři nahé ženy, údajně kvůli nějakému jablku. Spojitost s vědou a výzkumem nulová, ženy jsou degradovány na pouhé sexuální objekty a je zpochybňován odborný přínos vědkyň.

Předcházející větu jsem si volně vypůjčil z prohlášení Genderové expertní komory ČR a Kongresu žen, kvůli němuž byla ve stejné budově Akademie věd předčasně ukončena výstava fotografií, jež měla být součástí letošního Týdne vědy. Černobílé fotografie zachycují pomocí staré techniky mokrého koloidového procesu několik žen ve spodním prádle, více či méně se věnujících četbě odborných monografií v knihovně Akademie věd. Je pravda, že vyfocené ženy vypadají, že čtou dost povrchně (pokud vůbec), ale proti Hynaisově sexismu jsou fotografie Karla Richtra úplný čajíček.

Některé socioložky z Kongresu žen osobně znám, vážím si jejich úsilí o zrovnoprávnění žen ve vědě a před časem jsem i přednášel na jedné z jejich konferencí. Názor vyjádřený v jejich prohlášení mají naprostou volnost šířit a já budu slovy Voltairova životopisce, spisovatelky Evelyn Hallové, „nesouhlasit s tím, co říkají,…