Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Jeden den v životě, Společnost

Malíček od inkoustu, který mění dějiny

Autor: Archiv autora
Autor: Archiv autora

Brzké listopadové ráno v klášterní škole v Mandalaj se snaží tvářit jako ospalý poklidný den. Učebny jsou poloprázdné. Jenže jde o pouhé zdání. Studenti ve škole nejsou, protože na dnešek byly oficiálně vypsány prázdniny, které ale ne všichni dodržují. Včera se ve většině oblastí Barmy odehrály volby, jež se bezesporu zapíšou do dějin této nemalé buddhistické země. A každý se rozhodl prožít tuto historickou změnu po svém. Někdo ve společnosti své rodiny, jiní ve volebních kontrolních komisích, další v prostředí naší pokrokové školy, která je v okolí známá svým prodemokratickým smýšlením.

Oznámení předběžných výsledků mělo přijít v devět hodin ráno. Volební místnosti se zavřely již den předtím odpoledne a celý večer tak docházelo za všudypřítomných kamer ke sčítání hlasů. Nicméně během brzkého dopoledne přichází zpráva, že ohlášení výsledků se posouvá až do odpoledne. Zároveň se objevují první zprávy o manipulaci s volebními lístky.

Zde se však nikdo nenechává vyvést z míry. Studenti i učitelé, kteří již dosáhli plnoletosti a včera tak využili své volební právo, se vesele zdraví svými černými malíčky. Zde se během registrace ve volební místnosti lidé nepodepisovali, ale zanechávali tu svůj otisk prstu. Malíčky s černým inkoustem se staly symbolem voleb po celé zemi. Lidé se s nimi pyšně nechávali zvěčnit zahraničními novináři. Na podobnou příležitost většina z nich čekala celý život. Nejeden z mých kolegů se mi přiznal, že si černý inkoust jen tak smýt nepůjde.

Odpoledne začínají na veřejnost pronikat první předběžné výsledky a volební mapa Barmy se barví do ruda – tedy do barvy Národní ligy pro demokracii (NLD), strany vedené nositelkou Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Jen dva nepatrné body se zabarví do zelena, tedy do barvy současné vládnoucí strany.

To, v co mnozí doufali a do dnešních odpoledních hodin se často ani neodvažovali vyslovit nahlas, se stalo skutečností. NLD zvítězila v barmských historických volbách. A to tak výrazně, že nikdo nemůže pochybovat, že změna je směr, kterým by se místní obyvatelé chtěli vydat.

V podvečer již není nikdo, kdo by se upřímně neusmíval. Veškeré velké oslavy se naší škole vyhnuly, ale i tak je výsledek to jediné, o čem se mluví. Lidé se zastavují s náhodně kolemjdoucími na ulici a vzájemně si gratulují, že u toho byli! Každý má potřebu představit své povolební scénáře těm, kdo jsou ochotni naslouchat.

Někteří z našich studentů debatou o uznání volebních výsledků neztrácejí čas vůbec a rovnou se pouštějí do úvah, jaké změny budoucí vláda podnikne jako první. Pokusí se o reformu školství, nebo se postará o propuštění politických vězňů?

Jenže ne všichni čirý optimismus sdílejí. A mají k tomu více než oprávněný důvod. Výhra NLD ve volbách pořád nemusí nic znamenat. Nebylo by to v historii této země poprvé, kdy by tato prodemokratická strana i přes jasnou výhru ve volbách nebyla připuštěna k vládnutí.

Ale prý je to tentokrát jiné. Země se za poslední čtvrtstoletí změnila, nejvýrazněji pak během posledních pěti let. Začala se otevírat světu a přitáhla k sobě spoustu turistů, pozornost okolí a stejně tak i novináře, kteří o volební neděli zevrubně informovali. Právě světový zájem má být důvodem, proč to tentokrát vyjde.

Byl to dlouhý den, kdy bylo po řadě měsíců očekávání vystřídáno nadšením. Dnes se přepisovaly barmské dějiny. Nikdo ale neví, co bude dál. Musí se jen čekat. A jak dodává můj místní kolega: „Snad se od nás svět tentokrát neodvrátí.“

Dorotka Šuráňová,

učitelka angličtiny

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 47/2015 pod titulkem Malíček od inkoustu, který mění dějiny