0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace27. 9. 201511 minut

Evoluční tání v Praze

Proč může být teorie českého vědce Jaroslava Flegra převratem v pohledu na vývoj života

Petr Tureček
Jaroslav Flegr, biolog. • Autor: Matěj Stránský

Před více než sto padesáti lety vyšla stěžejní kniha Charlese Darwina O původu druhů. Evoluční teorie, kterou přináší, v principu platí dodnes, přesto nedokáže uspokojivě zodpovědět některé otázky: Proč nacházíme mezi zkamenělinami tak málo přechodných forem? Proč máme často pocit, že organismy nejsou svému prostředí přizpůsobeny dokonale, a přesto se už dále nijak nemění? Vysvětlení se možná nyní rodí v Praze, a kdyby se prosadilo, stalo by se další výraznou korekcí klasického darwinismu, převratem srovnatelným s těmi nejvýznamnějšími posuny v evoluční biologii v uplynulém století.

Určité vysvětlení nastíněných otázek nabízí teorie zamrzlé evoluce, na které její autor – evoluční parazitolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr – pracuje již od roku 1998. Letos v dubnu ji představil v nové knize Evoluční tání aneb O původu rodů. Vývoj kolem ní se vyplatí sledovat. Je to mimo jiné příběh o tom, jak obtížně se prosazují myšlenky, jež se rodí mimo velká vědecká centra.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Podivná myšlenka z „Východu“

Ve fosilním záznamu je každý druh vymezen velice zřetelně. Zdá se, jako by se jednoho dne objevil prakticky odnikud, aby po milionech let utěšené prosperity pokojně vyhynul, aniž by se za celou tu dobu nějak výrazně změnil. Podle klasického darwinismu by se přitom měnit měl.

I při studiu evoluce lidského druhu narážíme na podobný vzorec. Po zeměkouli se v minulosti pohybovala slušná řádka hominidů, přičemž dodnes nedokážeme…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc