Evoluční tání v Praze
Proč může být teorie českého vědce Jaroslava Flegra převratem v pohledu na vývoj života
Před více než sto padesáti lety vyšla stěžejní kniha Charlese Darwina O původu druhů. Evoluční teorie, kterou přináší, v principu platí dodnes, přesto nedokáže uspokojivě zodpovědět některé otázky: Proč nacházíme mezi zkamenělinami tak málo přechodných forem? Proč máme často pocit, že organismy nejsou svému prostředí přizpůsobeny dokonale, a přesto se už dále nijak nemění? Vysvětlení se možná nyní rodí v Praze, a kdyby se prosadilo, stalo by se další výraznou korekcí klasického darwinismu, převratem srovnatelným s těmi nejvýznamnějšími posuny v evoluční biologii v uplynulém století.
Určité vysvětlení nastíněných otázek nabízí teorie zamrzlé evoluce, na které její autor – evoluční parazitolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr – pracuje již od roku 1998. Letos v dubnu ji představil v nové knize Evoluční tání aneb O původu rodů. Vývoj kolem ní se vyplatí sledovat. Je to mimo jiné příběh o tom, jak obtížně se prosazují myšlenky, jež se rodí mimo velká vědecká centra.
Podivná myšlenka z „Východu“
Ve fosilním záznamu je každý druh vymezen velice zřetelně. Zdá se, jako by se jednoho dne objevil prakticky odnikud, aby po milionech let utěšené prosperity pokojně vyhynul, aniž by se za celou tu dobu nějak výrazně změnil. Podle klasického darwinismu by se přitom měnit měl.
I při studiu evoluce lidského druhu narážíme na podobný vzorec. Po zeměkouli se v minulosti pohybovala slušná řádka hominidů, přičemž dodnes nedokážeme…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
