Tereza Engelová
novinářka, režisérka
Nemyslím, že by únosů v poslední době nějak zásadně přibylo, kromě válečné Sýrie. Víc se o nich ale asi mluví. Mé rozhodnutí kam a jak cestovat však únosy ovlivňují už od roku 2008, kdy jsem žila v Pákistánu. Tam byly oblasti bezpečné, méně bezpečné a nebezpečné. Těm posledním jsem se naučila zcela vyhýbat, na rizikové se dobře připravit. Především aktuálními informacemi z místních důvěryhodných zdrojů a ideálně vybavená místními kontakty. Podle stejného klíče se řídím i teď, když žiju na jihu Turecka u syrských hranic. Víc přemýšlím i o místech s vyšším rizikem bombových útoků. Na druhou stranu nemá smysl podlehnout dojmu naprostého ohrožení a cestování se vzdát. Tím by se člověk dobrovolně zbavil otevřenosti vůči jiným kulturám a jen v sobě živil stereotypy. Pokud se můj styl cestování změnil, pak z bezstarostného na zodpovědnější.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
