Vladimír Pucholt, Jiří Hrzán a Pavel Landovský – tito tři se v roce 1967 sešli v komedii Svatba jako řemen. Všichni už měli za sebou menší role, někteří ty největší teprve před sebou. Na vrcholu byl pouze Pucholt. Dotyčné dílo bylo definitivním stvrzením, že se v českém filmu mohou stát hvězdami lidé, kteří „neumějí mluvit“ – respektive mluví příliš uvolněně, překotně, zmateně, na půl huby… To v porovnání s předchozími, vysoce školenými generacemi znamenalo průlom. Vlastně teprve až teď v socialistické republice promlouval skutečný lid. Již nikdo nemohl předstírat budování socialismu, ale dalo se zaznít nejslabšímu článku idealizovaného systému – lidem, jednotlivcům.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
