Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Editorial

Editorial: Týden překvapení

Volbu Miloše Zemana před více než rokem provázely předpovědi, že bude stejně vyhraněným a předvídatelným prezidentem jako Václav Klaus. Ukazuje se ale, že tak jednoduché to není. Zeman sice už v úřadu stihl ukázat své stinné stránky, ale přesto je barevnější postavou než jeho předchůdce. A občas dokáže překvapit – jako třeba teď v případě Ukrajiny.

I Zeman má nejasné a podezřelé vazby k Rusku. Na rozdíl od Klause však současný prezident nehraje výhradně podle not Kremlu. A předminulý týden překvapil asi nejvíc, když ve svém rozhlasovém pořadu přišel s velmi odvážnou myšlenkou: pokud Rusko překročí východní ukrajinskou hranici, měla by Severoatlantická aliance poslat na Ukrajinu vojáky. Tak tvrdou hrozbu ještě žádný ze západních politiků vůči Rusku nevznesl.


Je svým způsobem sympatická. Právě východní Evropě, jež má s Ruskem své historické zkušenosti, logicky sluší radikálnější postoj, který proráží cestu západním politikům. Zemanovy návrhy se pravděpodobně nenaplní, ale vytvářejí užitečnou protiváhu agresivním Putinovým výrokům a tím i lepší vyjednávací prostor pro eventuální snesitelný kompromis. 

Problém je ovšem v tom, že čerstvě zrozený jestřáb Miloš Zeman měl ještě před pár týdny trochu odlišné názory. Nevíme přesně, proč je změnil, a nerozumíme tedy tomu, o co se dnes vlastně snaží. Pokusili jsme se v prezidentových postojích vyznat a pátrat po tom, jak se vlastně rodí česká zahraniční politika – výsledek si přečtete v článku Ondřeje Kundry a Martina M. Šimečky na str. 19–23.

Minulý týden přinesl ještě jedno překvapení. Poté co vláda odmítla garantovat ceny elektřiny, oznámil ČEZ, že ukončuje tendr na výstavbu dalších bloků Jaderné elektrárny Temelín. Náhlý zvrat má zajímavý důvod: trh s elektřinou se zásadně proměnil rozmachem obnovitelných zdrojů v Německu. Energie z větru a slunce, které se zdejší praktici ještě nedávno posmívali, dnes v podstatě diktuje ceny a Češi se musí přizpůsobit. Je to úplně nová situace a bude zajímavé, jak se s ní konzervativní energetici vyrovnají. Více se dozvíte v našem redakčním komentáři, textu Jany Klímové a rozhovoru se šéfem ČEZ Danielem Benešem na str. 39.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení i poslech vám přeje

PETR TŘEŠŇÁK

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1493
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte