Miroslav Kostelka
bývalý velvyslanec ČR v Rusku
Česká republika svým členstvím v NATO získala po období bezpečnostního vakua záruky v systému kolektivní bezpečnosti vyspělých demokratických států, a to nejen de iure, ale i de facto. Bohužel pocit bezpečnosti a pevného zakotvení v NATO vede k podceňování bezpečnostních rizik současnosti občany, ale také politiky. Od roku 2006 se snižující výdaje na obranu ovlivnily negativně naši schopnost dostát aliančním závazkům a především udržitelnost stupně obrany ČR. Neustálé změny rozpočtu vedou k plýtvání prostředky a nutnosti permanentní reorganizace. Strategické dokumenty jsou vytvářeny bez významných zásahů Parlamentu ČR, který se za jejich naplnění necítí být odpovědný. Významné programy rozvoje ozbrojených sil nejsou PČR ani projednávány, ani na ně nejsou patřičně a se zárukou vyčleněny finanční prostředky. Přes všechny tyto problémy naše republika své úkoly v Alianci plní. Cena je však vysoká.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
