Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Jeden den v životě

Trochu jiná univerzita

foto archiv autora
foto archiv autora • Autor: Archiv autora

Ano, když už se ptáte, tak ve spacáku bych opravdu ještě chvíli zůstal, ale snídaně bude za chvíli a tím se to spraví. V domě už je živo, kolegové-kamarádi z několika ročníků se postupně scházejí v jídelně; žádný velký sál, ale téměř čtyři desítky lidí pojme. Každý rok mě překvapí, že se sem vejdeme a můžeme společně devět dní studovat. Asi je to tím, že ekumenická teologie není zrovna běžný obor, takže i intenzivní zahajovací kurz musí mít atypickou formu.

Snídaně byla dobrá, krátká ranní modlitba opravdu krátká, je čas ponořit se do studia. Studium tady znamená ne „nalejvárnu“, ale společnou práci na tématu, které je zrovna na pořadu dne. Na tohle vybočování z řady vysokoškolského studia se vždycky těším. Nic proti mnoha dalším oborům, když dokáže univerzita nabídnout odborné vzdělání, je to jen dobře. Teologie má u mě velké plus za to, že klade takový důraz na to, aby se člověk rozvíjel nejen jako přenosná externí paměť, ale jako celá osobnost.

Pokud člověk má kolem sebe takovou tvůrčí skupinu, proberou ho a nažhaví diskuse na etická, biblická či filozofická témata – co je vlastně člověk zač – i krátce po snídani (pravda, s vydatnou pomocí kávy). Jak byste třeba odpověděli na otázku, jak vnímáte tajemství? Taky jsem přišel na to, že nejdůležitější věci v životě jsou tak trochu záhada, nedají se zcela pochopit, ovšem když máme možnost sdílet ve Strašicích navzájem svoje zkušenosti, postřehy, představy – no, stojí to prostě za to. Člověk nejlépe pozná sám sebe skrze druhé lidi a tady se o tom opravdu přesvědčujeme. Díky za to!

Proto mají tyhle diskuse u mě ještě větší plus za to, že jsou ekumenické – jako studenti i učitelé tu jsme namíchaní z mnoha křesťanských církví a taky úplně mimo církev, prostě pestrost sama (v případě křesťanství obzvlášť; tam se vejde věcí). Navíc jsme z pestrého sociálního prostředí, i věkového.

Tahle tvůrčí směs známých i neokoukaných tváří se mi líbí. Školu a život by bylo škoda od sebe odtrhávat (když má být škola základ života, že ano), tak jsem moc rád, že se ve Strašicích skutečně od sebe neodtrhávají, že tu máme možnost „bádat“, poznávat se, prožít společně čas, nabrat inspiraci. V každodenním shonu se to dělá těžko, na Evangelické teologické fakultě UK o něco lépe, a tak strašická kombinace klidného místa a pestré společnosti je prostě k nezaplacení.

Dnes mám kromě jiného také službu v kuchyni. Ale co, zítra si zase můžu užít toho, že mi vaří a topí někdo další. Každopádně na chvíli se natáhnout, na to je třeba si najít čas vždycky, trochu poklábosit a klidně řešit také něco jiného než teologii. Jít se projít, okolí je pěkné, nebo si sednout na zahradu u pískoviště a povídat si o něčem, při čem může hlava jet na nižší obrátky.

Tak jo, ještě rychle uvařit další, o něco silnější kávu a hurá na odpolední cyklus. Pravda, diskuse už budou o něco ospalejší, to si však vynahradíme večer, až posedíme u vínka nebo si zajdeme na pivo; pivo je tekutý chléb a chléb je „dar Boží“ – a to student teologie zanedbávat nemůže.

Filip H. Härtel 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte