Vetchý příběh o veksláctví a tunelech

Každý film je svého druhu hrou na „jako by“. Víme, že herci nejsou piráti, policajti ani gangsteři. Ale jsme ochotni tomu na chvíli věřit, či spíš potlačit původní nevíru, abychom si mohli užít souboj dobra a zla, kde fandíme kladnému hrdinovi, či příběhy o vzestupu a pádu, kde jsme naopak fascinováni i odpuzováni antihrdinou.

Příběh kmotra však z hlediska této hry působí rozštěpeně a nevěrohodně. Zaklíná se sice realitou, jenže o Františku Mrázkovi, zastřeleném v roce 2006, je jen tak trochu, spíš ale není. Stejně tak dobu, v níž se vyšvihl, zpřítomňuje pouze částečně; nehledě na to, že herci tu slouží jako loutky, ne osobnosti, které by ovládly plátno.