Odložení prvňáci
V prvních třídách právě nastává nerovný souboj dětí, které jsou od sebe věkem vzdálené i víc než rok. Téměř čtvrtina prvňáků nastupuje do školy s odkladem.
Linda se do školy těšila. Během prvních dvou měsíců ale začalo nadšení opadat, až se změnilo ve frustraci. Měla pocit, že ničemu nerozumí a že je mezi spolužáky nejhloupější. Nepomáhalo ani to, že se s ní rodiče i prarodiče učili pravidelně, učitelka je stále upozorňovala, že jejich příprava není dost důkladná. Navštívili tedy psychologickou poradnu, kde je psycholožka ujistila, že Linda je v pořádku, že nezaostává za svými vrstevníky ani motoricky, ani rozumově. Problém byl jinde: Linda slavila své šesté narozeniny v létě, skoro tři měsíce před nástupem do školy. A na oslavách narozenin svých spolužáků toho podzimu obdivovala, že na dortech sfoukávali už osm svíček. „Škoda že jste se nerozhodli pro odklad,“ shrnula při předávání pololetního vysvědčení Lindina učitelka. „Kdyby totiž odklad měla, byla by premiantkou třídy!“ dodala povzbudivě. Jenže proč dávat dítěti odklad, když je zdravé, bez problémů, má bohatou slovní zásobu, zná spoustu básniček a písniček, hezky kreslí a navrch – do školy se těší? Kdo tedy tvoří průměr třídy, kde se typické šestileté dítě stává podprůměrným?
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
