Události občas mívají nečekané vedlejší důsledky. Ve Spojených státech například minulý týden dramaticky vzrostl prodej více než šedesát let starého románu 1984 – děsivá vize britského spisovatele George Orwella, v níž je život každého člověka sledován a ovládán všudypřítomným Velkým bratrem, místy zaznamenala až sedmdesátinásobný vzestup prodeje. Změna samozřejmě souvisí s únikem utajovaných informací, z nichž se Američané předminulý týdendozvěděli, v jak nečekaně velkém rozsahu jsou monitorovány jejich každodenní telefonáty i pohyby na internetu. Kolem skandálu, který rozpoutal bývalý zaměstnanec CIA a Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden, je stále mnoho nejasností a americká veřejnost se těžce potýká s tím, jak odhalením vůbec rozumět.
Skutečnost, že na zvýšeném zájmu Američanů o činnost výzvědných služeb vydělali dědicové a vydavatelé Orwellova díla, je tak vlastně jednou z mála s věcí, o nichž není pochyb. Stejně jako o faktu, že motivem Snowdenovy akce byly úzkostné obavy z příliš dlouhých prstů státní moci. Devětadvacetiletý počítačový technik se při správě počítačových sítí seznámil s rozsahem činnosti výzvědné agentury a vzhledem ke svému libertariánskému přesvědčení, jež se tradičně obává přílišné moci vlády, se rozhodl podělit o své poznatky s veřejností. Technik si ze zaměstnání odnesl některé materiály a také powerpointovou prezentaci popisující činnost agentury. Jejich předání vybraným novinářům v hongkongském hotelu, kam se preventivně uchýlil, aby byl mimo dosah americké justice, připomíná scény z nejlepších bondovek.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
