Všechna pražská divadla jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Alespoň zatím. Zhruba deset souborů totiž v současnosti spadá do kategorie příspěvková organizace a může se tak spolehnout na pravidelný přísun peněz z magistrátu. Ty ostatní musí každoročně soutěžit o granty a žijí v nejistotě.
Podobný princip známe i z vyšších pater – stát má své Národní divadlo nebo Státní operu a těm garantuje peníze na provoz. Co však lze v celostátním měřítku obhájit jedinečností nebo historickými souvislostmi, se na úrovni města vysvětluje jen těžko. Ani v Praze není jedna tradiční scéna, která by si zasloužila mimořádnou péči. Současné příspěvkové organizace jako Divadlo na Vinohradech, Městská divadla pražská (tedy Rokoko a ABC) nebo Divadlo Spejbla a Hurvínka neplní žádnou veřejnoprávní službu. Nedělají ani vysoké umění, které by si na sebe nedokázalo vydělat a zároveň jedinečným způsobem pozvedalo kulturní život v metropoli. Divadelní ceny sbírají málokdy.
Nejúspěšnější pražský soubor současnosti, tedy Dejvické divadlo, žije z grantů, naopak nemalou část produkce příspěvkových divadel tvoří veselohry, kterými se jiné komerční soubory dokážou uživit takřka bez veřejných peněz.
Je dobře, že si pražský magistrát nesmyslnost současného systému financování uvědomuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
