Co nám na nich vadí?

„Za co by měli být zastřeleni?“ – „Právě za to chování, nebo vůbec…“ – „Co musí člověk udělat, aby ho někdo zastřelil?“ – „To nejde takhle říct,“ vykrucuje se mladá šatnářka, která před půl minutou prohlásila, že je škoda, že „nezastřelil i toho druhýho“. Jsme na plese v Tanvaldu, je leden 2012, pár dní poté, co o silvestrovské noci 63letý Jan Sieber zabil 22letého Ladislava Tatára a postřelil jeho o dva roky staršího bratra Patrika. Městem se šíří zaručené zprávy, že tito dva romští mladíci u Siebera kradli, napadli ho a on v nutné sebeobraně vytáhl pistoli. Na obecní úřad chodí opakovaně v e-mailech básnička: „Tak v Tanvaldu se platí, když z cizího chceš brát, to někdy plány zhatí, když začneš místní srát. Máš prostě, co ti patří, tak netřeba mít zlost, co týče se tvých bratří, tak munice je dost.“