Osídlit, nebo neosídlit?
Planety u jiných hvězd existují, cesta k nim ale nevypadá reálně
Není tak důležité, kdy k tomu dojde: zda za miliardu let, kdy bude Slunce zářit podstatně více než dnes, nebo ještě později. O tom, že se to stane, však není pochyb: Země se jednou změní ve vyprahlou nehostinnou planetu, na které vymřou veškeré vyšší rostliny i živočichové. Agonii umírajícího světa pak ukončí zhruba za sedm miliard let výbuch Slunce, při kterém se Země pravděpodobně celá vypaří. Obtížně obyvatelnou se však Země stane již mnohem dříve, dokonce i pokud ji nezničí sám člověk. Například podle současných výpočtů se za nějakých 250 milionů let všechny kontinenty spojí v jediný a ten pak budou sužovat sucha a vedra, která si dnes ani neumíme představit.
Viděno touto neveselou perspektivou se zdá, že právě nyní žijeme v zásadní době. V posledních zhruba patnácti až dvaceti letech se ukázalo, že planety nejsou podivnou anomálií naší sluneční soustavy, ale že jich je v kosmu nepřeberné množství – pravděpodobně obíhají kolem většiny hvězd. Některé z nich se alespoň co do velikosti blíží Zemi a je klidně možné, že část z nich je obyvatelná.
Od počátku evoluce se přitom pozemský život snaží šířit, kolonizovat stále nová území. Lze si představit, že klíčovým stadiem tohoto šíření může být útěk z umírající planety někam jinam. Pomocí dnes neznámých technologií se o něj může pokusit člověk nebo druh, který se z něj vyvine. Představa nové Noemovy archy, mířící s& …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
