Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Úspěch

Nicole zvedla šanci

Cesta z Radlic ke kořenům a dál k bráně světa

41 A cudlin R36 2012
41 A cudlin R36 2012 • Autor: Respekt

 

V ideálním případě to budou práva v Londýně, ale možná i někde dál – třeba v Americe. S mezinárodním diplomem, který má Nicole v kapse, se jí dnes bez přijímaček otevírají dveře na většině prestižních univerzit v zahraničí. Romskástudentka z pražských Radlic přitom tvrdí, že s podporou v zádech se může na samotnou špičku dostat i člověk z prostředí, v němž zdejší školství talent většinou marnotratně dusí.

A bylo jasno

Celoroční projekty, eseje na desítky stran, předměty zahrnující filozofii i složitou matematiku, to vše v pokročilé angličtině. Pražská International School of Prague (ISP) platí za jednu z nejobtížnějších středních škol v zemi. Kdo se s jejím nákladem popasuje, může počítat s mezinárodně uznávaným „bakalariátem“, který je vstupenkou k dalšímu vzdělávání na britských či amerických univerzitách.

„Stačí si vybrat,“ usmívá se devatenáctiletá Nicole. Její volba prý padla na London South Bank University, jednu z vyhlášených škol v britské metropoli specializující se na výuku práv. „Odmalička mě svět právníků fascinoval,“ říká mladá žena. Startovní čára, ze které začínala, každopádně na kariéru ztělesňující pro mnohé symbol společenské prestiže nevypadala.

Nicoliny rodiče, oba Romové, strávili na konci osmdesátých let několik roků v sousedním Německu jako zaměstnanci nábytkářské továrny. Po revoluci se rozhodli vrátit a usadili na sídlišti v pražských Radlicích. Jak sama Nicole říká, vlastně si prožila spokojené dětství ve fungující rodině, otec tří dětí sice musel kvůli špatnému zdraví odejít do invalidního důchodu, maminka se dnes živí jako kuchařka. Rodiče se ale o děti dokázali vždycky bez problémů postarat. Výzva, před kterou život Nicole ve čtrnácti letech postavil, každopádně hranice obyčejného života dalece přesahovala.

Zatímco většina tehdejších Nicoliných spolužáků se rozmýšlela nad přihláškami na učiliště či klasické střední školy, před romskou dívkou se objevila nabídka studia v lyceu, kde se roční školné pohybuje na úrovni téměř půl milionu. O stipendiu, vypsaném tehdy před čtyřmi lety pro studenty ze „společensky znevýhodněných poměrů“, se dozvěděl Ivan Gabal, který už v devadesátých letech založil neziskovku Nová škola, pomáhající romským dětem se vzděláním. „Tak jsme si řekli, že adepta pro to stipendium najdeme,“ vzpomíná Gabal.

Po pár týdnech padlo doporučení právě na Nicole. Snaživá romská dívka měla skoro celou základní školu vyznamenání a projevovala velkou chuť studovat. „Ty prázdniny nevystrčila nos z knih. Každý den jsme procvičovaly angličtinu,“ líčí Gabalova kolegyně, Čechoameričanka Nelly Jenicek, která si vzala přípravu mladé studentky na starost. „Stačilo si zodpovědět, zda městudium baví,“ přidává se sama Nicole. „A bylo jasno – chtěla jsem to.“

Třeba jen neměli někoho

Pražská ISP, na níž studuje dohromady na padesát národností, nabídla Nicol kromě zcela nového stylu výuky ještě jednu novinku: možnost být hrdá na svůj původ. „Nejprve o svých kořenech příliš nemluvila, nebyla na to zvyklá. My to ale po studentech chceme. Ta pestrost je na škole braná jako přednost, která může ostatní obohatit,“ vysvětluje Karen Ercolino z anglického lycea.

Nicole ve finále na svém romství začala úspěšně stavět. Jako jednu z klíčových školních prací sepsala esej o romském holocaustu, v rámci školních sociálních projektů se účasnila praxe v několika romských neziskovkách. „Rodiče spolu mluví romsky, s námi dětmi ale vždy mluvili výhradně česky a nemám k romské kultuře ani nějaký výrazně silný vztah,“ připouští mladá žena s tím, že ke svému původu si na mezinárodní škole teprve začala hledat cestu.

Do té doby prý svůj původ nevnímala ani v dobrém, ani ve špatném. „Na základce bylo možná pár nadávek mezi dětmi, vždycky se nás ale někdo zastal, spolužáci, kantoři. Nebyl s tím problém,“ říká. Na druhou stranu i její vzpomínky na léta ve školní lavici potvrzují nepříjemnou pravdu o zdejším školství, totiž že romské děti jsou tu systematicky vyřazovány do zvláštních škol. „Na prvním stupni bylo v ročníku asi deset Romů, do devítky jsme došly dvě,“ říká Nicole. „Možná se ti ostatní dost nesnažili. Anebo jen neměli někoho, kdo by jim v důležitých momentech pomohl a podržel je.“

Ona sama pochopitelně v cestě za vzděláním ještě nemá vyhráno. London South Bank University, na které by ráda studovala práva, si účtuje školné ve výši osmi tisíc liber ročně. Nicol si podala žádost do několika českých nadací, jež stipendia talentovaným lidem v cizině sponzorují. Jak ale říká, i kdyby to nevyšlo, v bance už si před pár dny předjednala studentskou půjčku.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte