Přínos vědy a výzkumu v podobě nových léčiv oceňuje téměř každý. Již méně se ví, že internet vznikl na akademické půdě jako nástroj k výměně informací mezi laboratořemi. Kdepak Bill Gates! Řada vědeckých projektů přitom může být užitečná, i když působí na první pohled poněkud kuriózně. Tým biologů z Grenoblu například vyvinul postup, jak z nepatrného množství DNA zanechaného ve stopě sněžného levharta lze určit nejen pohlaví zvířete, ale také jeho příbuzenské vztahy k jiným levhartům. Metoda se uplatní při ochraně tohoto vzácného druhu a možná pomocí ní jednou zjistíme, kdo zanechává v Himálaji stopy přisuzované yettimu. Ale nejen to: detailní metody pro studium levhartů najdou využití v kriminalistice nebo v potravinářství k určování původu masa či plodin.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
