Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Anketa

Anketa: Kdyby se olympijské hry konaly v Praze, jaké zahájení olympiády by se vám líbilo?

06 caban archiv R32 2012
06 caban archiv R32 2012 • Autor: Respekt

Šimon Caban

scénograf

Upřímná odpověď na tuto otázku zní: „naše“. Pochopitelně že jako letití tvůrci různých ceremoniálů považujeme olympijské hry za určitý vrchol možného, na kterém bychom se velice rádi podíleli. Jiná otázka ale je, zda bych rád viděl olympiádu v Praze – není to tak dávno, co pod pláštíkem olympiády si do svých kapes nakradli různí mocní tehdejší garnitury za nerealizovanou, předem k zániku odsouzenou kandidaturu. A z toho důvodu bych ji tady raději neviděl. Ale zpět k otázce – jako Češi jsme známí tím, že si dovedeme dělat legraci sami ze sebe, v tom případě se nabízí ceremoniál, na kterém bychom ve scénické akci znázornili, jak dokážeme promrhat a rozkrást čas a peníze tak, že nakonec téměř nic nezbude. Ale jako zkušení divadelníci víme, že se nakonec zase ten zázrak přece jen stane. Trochu trpké, k smíchu i k pláči – takové české.



06 polivkova archiv R32 2012
06 polivkova archiv R32 2012 • Autor: Respekt

Kamila Polívková

scénografka

Kdyby Praha byla skutečně živým kulturním městem plným osvícených úředníků, kteří dávají přednost talentu a profesionalitě před diletantismem a veksláckými manýry různých zájmových skupin, mohli by se na zahájení olympiády podílet současní umělci, kteří by byli schopni jednoduše, levně, vkusně a s lehkou ironií a nadhledem prezentovat okolnímu světu Česko takové, jaké by mohlo být, kdyby… Z takového zahájení olympijských her v Praze, které by se obešlo bez piva, knedlíků, armády Švejků, pokleslých popových hvězd, černého divadla, projekce na orloj, Laterny magiky, fousatých obrozenců a triček s Franzem (Kafkou), bych byla opravdu upřímně nadšená. A pak bych se šla kouknout na lukostřelbu.

06 cajthaml cudlin R32 2012
06 cajthaml cudlin R32 2012 • Autor: Respekt

David Cajthaml

výtvarník, scénograf, hudebník

Na různých místech Prahy se v určený čas zahájení otevírá zem, z kráterů se valí dým a historie. Okolo kráterů jsou shromážděni diváci a vybírají mezi sebou hrdinku, které přišijí na záda křídla z labutí. Hrdinka se vznese nad Prahu a klade vejce do obláčků. Vejce padají na zem a rozbíjejí se. Místa, kam padla vejce básnířky, jsou lepivá. Závodnice a závodníci se jim vyhýbají, aby nebrzdila jejich pohyb. Otto M. Urban hraje se svou kapelou DekadentFabrik k tanci lidem kráčejícím do prázdna nad krátery. Měsíce v úplňku zapadnou do odhalených katakomb a ozařují podzemní jeviště pro televizní štáby. Televizi už čtrnáct let nemám, pozoruji otisky dlaní.

06 cerny jaros R32 2012
06 cerny jaros R32 2012 • Autor: Respekt

David Černý

výtvarník

Ceremoniál by mohl začít takovým lyrickým představením národní historie. Po vzoru Londýna by uprostřed stadionu stál kopec, na něj by takovej otrhanec dovlekl vypelichanýho psa a vyhublou kozu a vyhlásil zemi zaslíbenou, za zesíleného zvuku právě vypouštěného proudu své moči. Následuje expozice jeho otrhaných následovníků, orání jich samých a jejich samiček prokládané občasnou bratrovraždou, což zase není tak zřetelné, neb příbuzní jsou v podstatě všichni se všema. Tlupa se pozvolna rozrůstá a zpod kopce začínají dorážet jiní barbaři. Obrana tlupy na vrcholu není bůhvíjaká, ti, kdo stavěli opevnění, si totiž polovinu materiálu ulili na své domky, takze barbaři jsou v tu ránu uvnitř a je čas na mísení genetické informace. To se projeví vizuálním efektem zářících vlasů mnohých samiček.

V dalším dějství se dostáváme do novodobé historie, nad pahorkem jedna skupina vztyčuje Mariánský sloup, který následně druhá strhavá. Seshora se na koni s espezetkou Pittsburgu snáší TGM a vztyčuje obrázek ženského klína, ze kterého prolnutím mizí nejdůležitější čárka, obrázek se vybarvuje a je prohlášen za státní vlajku. Na kopečku vyrůstá majestátní, trochu anachronická gotická katedrála. A znovu dorážejí barbaři a dostáváme se k v té době oblíbenému cvičení zdvih pravé ruky, často hromadně provozovaný na veřejných prostranstvích. Zvednuté pravice poklesávají a nahrazují je mávající levice s šeříky. Do toho se shora snášejí makety anglických stíhaček, šeříky v mávajících rukách jsou rázem nahrazeny oprátkami, na kterých jsou piloti povešeni. Následuje kratší expozice budování komunismu, představená šedivou tmou, ve které se potácejí šediví lidé s páskami přes ústa, a nad tím majestátně plující rudé hvězdy, ze kterých tu a tam ukápne krev. Mezi nimi proletuje včelka Mája s patřičným hudebním doprovodem (tady nevim, ale hvězdy se určitě v něco promění, popřípadě se přeskupí do jinejch tvarů). Velmi efektní je tunelování, tam se dá hodně použít pyrotechnika a zde je s tím související těžká technika. Tou je za ohromného kouře a smradu kopeček rozebrán, zůstává stát pouze věž oné katedrály, všude vůkol jsou panely slunečních kolektorů. Z posledního patra té věže nakonec vyskakuje zarostly pošetilý stařík a na celý stadion se rozléhají jeho slova „za nic nemůžu, opravdu opravdu“ – v poslední chvíli pádu je odkloněn a měkce přistává do nadživotní rudé zářící plyšové náruče. Olympiáda je zahájena. No, určitě by to ještě chtělo dobrousit detaily a určitě bude i diskuse o obsazení – Vondráčková, Michal David a tak…

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte