Po zhlédnutí snímku Konečná uprostřed cesty, který měl předpremiéru na letošním Febiofestu, asi nebude většině lidem dobře na duši ani na těle. Je možné, že na sobě začnou hledat příznaky různých chorob a utápět se v představách, jaké to je umírat. Jde zde až o jakýsi návrat do dětství, kdy je většina z nás tak či onak konfrontována s přítomností smrti. Příběh obyčejného německého dělníka, otce od rodiny, jemuž je na prahu čtyřicítky diagnostikován nádor na mozku, by dokonce mohl být symbolickým lékem, či alespoň částečnou odpovědí a „emočním trenažérem“ pro ty, kdo se nedovedou s vidinou smrti dobře srovnat.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
