Vlci pod hladinou
V oceánech narušených činností člověka už věci nefungují jako dřív. Potíže působí dokonce i kosatky.
Úspěch aktivistů z organizace Sea Shepherd, jimž se podařilo donutit japonské velrybáře k předčasnému ukončení lovecké sezony (viz článek na straně 43), může vzbudit dojem, že se ochrana života v oceánech zlepšuje. Ve skutečnosti je však činnost několika zbývajících velrybářských flotil jen kapkou v moři problémů, jimž zpravidla nevěnujeme pozornost.
Oceány se mění způsobem, kterému často ani podrobně nerozumíme. Zajímavé je třeba to, že dříve bezproblémoví predátoři nyní začínají vážně ohrožovat chráněné živočichy.
Pobřežní hlídka
Jednoho květnového rána roku 2006 kotvil tým specialistů na kytovce u břehů Unimaku, největšího z ostrovů Aleut – souostroví, jež vybíhá štíhlým obloukem z Aljašky a odděluje Pacifik od mrazivých vod Beringova moře. Události toho dne vylíčil nedávno časopis Science: vědci spatřili skupinu plejtvákovců šedých, až patnáctimetrových velryb živících se planktonem, miniaturními korýši a drobnými druhy ryb. Byly to samice s mláďaty, narozenými před pouhými několika měsíci ve „velrybí porodnici“ u mexického poloostrova Baja California.
Matky byly téměř u konce se silami. Po celou dobu kojení trpěly nedostatkem potravy (v teplých jižních vodách jí nenacházejí dost) a navíc měly za sebou dlouhou cestu – urazily s mláďaty 2000 kilometrů na sever, ke spásné „spižírně“ živinami bohatého Beringova…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
