Řekni mi, zrcadlo...

Všimli jste si také, že přibývá žen, které lesklý displej chytrého telefonu používají jako nouzové kosmetické zrcátko? Pracovníci vývojové laboratoře, kterou provozuje vydavatel deníku The New York Times, to možná zaregistrovali a přivedlo je to k nevšednímu nápadu: do rámu nástěnného zrcadla, jaké visí v každé koupelně či předsíni, zabudovali počítač ovládaný dotykem a pohybem. Reflexní vrstvu doplnili průhledným displejem a nyní pro kouzelné zrcadlo vyvíjejí pozoruhodné aplikace.

S překvapivou myšlenkou se prosadili do žebříčku padesáti nejzajímavějších vynálezů letošního roku, který vyšel na konci listopadu v časopisu Time. Objevují se v něm rok co rok novinky z materiálového inženýrství (letos například textilie utkaná z proteinů extrahovaných ze zkaženého kravského mléka), medicíny (vakcína proti malárii), energetiky („umělý list“, který dokáže převádět sluneční energii na chemickou a ukládat ji v palivových článcích), automobilismu (laserové světlomety) a dalších oblastí.

Výrobci výpočetní techniky už teď některé z letošních vynálezů zavádějí do výroby: především dokonalejší lithium-vodní baterie nebo novou generaci procesorů s vylepšenými tranzistory Tri-Gate, v nichž elektrony neputují jen po plochých drahách, ale i v prostoru. Nejlepší běžně dostupné počítače díky tomu mají být už příští rok o 37 procent výkonnější a budou spotřebovávat polovinu energie.

„Kouzelné“ zrcadlo se na trh zatím nechystá. Dokáže přitom věci zajímavé nejen pro vydavatele novin: Díky programu na rozpoznávání tváří rozliší, kdo před ním stojí. Když si majitel vezme do ruky například kartáček a začne si čistit zuby, zrcadlo jeho činnost podle rytmických pohybů identifikuje a v rohu zobrazí stopky odpočítávající tři minuty doporučované dentisty.

Aby se člověk během rutinních úkonů před zrcadlem nenudil, může si na odrazové ploše přehrávat videa z internetu nebo si na ní zobrazit titulky z aktuálního vydání novin. Články, které nestihne přečíst v koupelně, si s sebou může vzít na cestu do práce – stačí k nim přiblížit mobilní telefon a text automaticky „přeskočí“ na menší obrazovku.

Zrcadlo nabízí i další kouzla: upažení jedné ruky zobrazí kalendář se schůzkami naplánovanými na daný den, upažení druhé přepne na venkovní kameru a ukáže, jaké je za dveřmi bytu právě počasí. Umí propojit s dalšími senzory, třeba s těmi, které sledují kvalitu spánku, stravy či množství pohybu. Vše zobrazí v přehledných grafech a přidá různá doporučení. Poradí dokonce, jakou zvolit kravatu. Rovnou přes odraz člověka promítne svůj návrh, takže majitel vidí, jak bude kravata barevně ladit s košilí a sakem. Pokud některá část garderoby ve skříni chybí, zrcadlo se spojí s elektronickým obchodem a nabídne možnost zboží mávnutím ruky objednat.

V poličce pod zrcadlem je zabudován snímač RFID čipů, který identifikuje třeba skleničky s léky či tuby s kosmetikou. Zrcadlo díky tomu připomene, kdy aplikovat který krém a kdy spolknout prášek, případně upozorní, že něco z toho dochází.

Zrcadlo iReveal určitě není nejpřevratnějším vynálezem končícího roku, ukazuje ale sílící trend: počítače, dříve jasně definované přístroje, k nimž člověk usedal, aby se na jejich používání mohl soustředit, se stávají nenápadnou a všudypřítomnou součástí prostředí, v němž žijeme. A jedním z klíčových problémů celého oboru je návrh uživatelských rozhraní – tedy způsobů, jak může člověk s tolika stroji účinně komunikovat, aniž by přišel o rozum. Díky zdokonaleným senzorům a dostupnějšímu výpočetnímu výkonu se vrací na scénu myšlenka původně ze 70. let, že by mělo jít především o rozhraní „přirozené“: tedy že se stroje mají přizpůsobovat člověku, a ne obráceně.

Na seznamu časopisu Time najdeme i další položky, které ukazují, kam by se vývoj uživatelských rozhraní mohl ubírat: pero, které zaznamená směr a intenzitu každého tahu a pak nasbíraná data – rukopisné poznámky nebo skici – přenese do počítače. Holografické zobrazení trojrozměrných map, užitečné zejména při plánování vojenských akcí. Software schopný získat z dat pořízených magnetickou rezonancí mozku přibližný obrázek o tom, na co se jeho majitel dívá, co si představuje nebo o čem se mu ve spánku zdá. Japonské módní „neurodoplňky“ – čelenka, která sleduje elektrickou aktivitu mozku a podle nálady nositele nastraží plyšové uši, sklopí je nebo jimi zastříhá – sice vzbuzují úsměv, ve skutečnosti jde však o další relativně schůdnou cestu, jak si může lidský mozek nenásilně „povídat“ s technikou, již vymyslel.

Všechny zmíněné vynálezy jsou již patentovány. O tom, jak moc nám doopravdy zasáhnou do života, ale rozhodují spíš obchodníci než vědci. Proto jsou seznamy jako ten z časopisu Time jen velmi hrubým náčrtkem budoucnosti.