Anketa: Jak má vláda řešit střet s lékaři?
Má ustoupit nátlaku a na rozdíl od všech ostatních jim zvýšit platy? Nebo má důsledně trvat na svém a přitom riskovat, že v nemocnicích nebude mít, kdo léčit? (Ptali jsme se bývalých ministrů zdravotnictví, v závorce jejich funkční období)

JAN STRÁSKÝ
(1995–1998)


Stát se dostal do tíživé finanční situace a řeší ji tím, že každému něco vezme. Právě lékaři, kterým nevzal nic, chtějí v této době přidat. Neberu právo jednotlivého lékaře rozhodnout se pro privát nebo odchod do zahraničí. Organizovaný masový odchod však považuji za nestandardní, z pozice společenské dělby práce a občanské odpovědnosti nepřirozený a záludný postup. Je třeba napravit úroveň mezd v nemocničním sektoru, trpělivě hledat krytí náročné nabídky a racionální poptávky. Tvrdošíjné trvání právě na tomto okamžiku považuji vůči ostatním profesním skupinám za nekorektní.
ZUZANA ROITHOVÁ
(1998)
Lékaři s praxí a sestry měli mít již dříve vyšší platy. Teď uprostřed krize se snižují příjmy pojišťoven a takový cíl je v nedohlednu, leda by zřizovatelé a pojišťovny rozhodli o omezení jiných výdajů a stát zvýšil platby za státní pojištěnce. Pokud bych byla v roli ministra, usilovala bych o písemnou dohodu mezi odbory, klíčovými zřizovateli, pojišťovnami a vládou o harmonogramu okamžitých i reformních opatření a etapách růstu platů. Pokud by závazný reálný plán odboráři blokovali, navrhla bych vládě mimořádný krizový plán podle situace v krajích a patrně bych odstoupila z funkce.
DAVID RATH
(2005–2006)
Vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví, které řídí zdravotní pojišťovny, by měly odstranit dlouhodobou nespravedlnost spočívající v nízkých platbách nemocnicím. Zatímco do farmaceutických firem ročně plyne čím dál víc peněz, obdobně je to i u jiných segmentů zdravotnictví, nemocnice jsou dlouhodobě zanedbávanou „Popelkou“. Tudíž nejde o žádné ustupování, ale o nápravu chyby v systému.
TOMÁŠ JULÍNEK
(2006–2009)
Je to nejhloupější akce, doufejme, menšiny lékařského stavu, odkrývající bídu sociálního a politického myšlení některých lékařů. Lékařům absolventům jejich nepokoru zatím odpouštím. Pokud zmoudří, musí jim být jasné, že je důležitější, když uspějí ve férovém, ale tvrdém konkurenčním prostředí. Je to také obraz nereformovaného polosocialistického zdravotnictví. Dlouhodobě upozorňuji, že výborní lékaři mají neadekvátně nízké platy a že mladí nadějní lékaři nemají vidinu adekvátního ohodnocení. To se nezmění bez komplexní reformy a bez zrušení vládních platových tabulek.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















