Kultura Knihy

Česká babička

62A_R-48_2011_s.jpg
62A_R-48_2011_s.jpg

Češi rozbili rakouskou monarchii, vyhnali Němce a teď nás ohrožují Temelínem. To jsou nejčastější stereotypy při pohledu našich rakouských sousedů k severu. Tyhle a mnohé další předsudky však v knížce Dietmara Griesera Česká babička nenajdete. Obrací se do vzdálenější historie a většina příběhů, které jsou zde popsány, byla už v polovině 20. století téměř zapomenuta.

Reklama
Reklama

Rakouský spisovatel a novinář Dietmar Grieser (1934) napsal necelou třicítku čtivých fejetonů, ve kterých čtenářům připomíná, že to, co se může zdát jako typicky rakouské, tak či onak souvisí s českými zeměmi. Vlastně jsou to reportáže, jakési dopisy z periferie bývalého mocnářství, protože Grieser každé téma v Česku důkladně prozkoumal. Vydá se na zámek do Vrchotových Janovic, aby zjistil, co tak okouzlilo spisovatele, jako byli Rainer Maria Rilke nebo Karl Kraus. U Vysokých Žibřidovic objevuje památku na přítomnost dědečka Franze Schuberta, v Kozlově pro změnu stopy kdysi nejslavnějšího rakouského meziválečného fotbalisty Matthiase Sindelara.

Knížka se v Rakousku dočkala od roku 2005 několika vydání a teď se dostává i k českému čtenáři. Ne že by byla plná převratných informací – spíš to, co víme či matně tušíme, uvádí do souvislostí, jež jsou „vídeňským“ pohledem lépe zřetelné a zajímavější. A ještě něco stojí za zmínku. Právě ten pohled zvenčí, nutící k zamyšlení nad reáliemi, které už považujeme za normální: rozbité silnice, šňůry erotických klubů v příhraničí nabízejících „pravidelně nové dívky“ nebo otrávení průvodci s nulovými znalostmi němčiny tam, kde je možné zájem německy mluvících turistů předpokládat.

Grieser jako by na každém kroku cest po Čechách objevoval kus „starého dobrého“ Rakouska. (Slovy legendárního koncipienta Ducháčka se zdá, že „jest vůbec orientován předpřevratově“). V tom sentimentu jen občas zapomíná, že mnohá města u nás měla česká jména dávno předtím než německá, která se přestala po roce 1945 užívat – třeba Zákupy nebo Osoblaha. Nebo že „starorakouský název Mattoni“ souvisí s karlovarským podnikatelem Heinrichem Mattonim. Právě podobné drobnosti působí, že spíš než dopisy z bývalé monarchie připomínají Grieserovy fejetony tu a tam výpravu do bývalé kolonie. Zdánlivě tak v jednom předsudku Grieser své čtenáře utvrzuje: že až Vídeň dala některým rodákům z Čech vyniknout. Ano, ale ono se to dá číst i obráceně: čím by bylo Rakousko, kdyby ho nezásobovaly myšlenkami a prací chytré hlavy nejen z Čech, ale i z ostatních zemí „koruny“? Tenhle moment v jinak přívětivé knížce nezaznívá.

Autor je redaktorem Českého rozhlasu.

Dietmar Grieser: Česká babička

Přeložil Robert Novotný, Argo, 278 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte