Voliči této vlády si musí v posledních týdnech připadat jako uprostřed zlého snu. Kabinet, který by měl schvalovat životně důležité reformy a zachraňovat stát od krachu (tak to přece říkali před volbami), se babrá v problému, jehož důležitosti není zvnějšku rozumět. Volba policejního prezidenta, o níž je řeč, přece až dosud probíhala bez viditelných sporů, v tichosti, takže je registrovali jen ti nejpozornější čtenáři novin. Jak je tedy možné, že se z ní stal najednou tak zásadní problém, na němž se klíží i tak silná vláda?
Celé to drama má hlubokou logiku. Nenormální byl nezájem veřejnosti o osobu policejního prezidenta v minulých letech. Naopak dnešní stav, kdy jsme zprávami o jeho volbě zavaleni, je normální a správný. Dokazuje totiž, jak moc na šéfovi policie záleží. Dnešní stav je příznakem toho, že zoufalá situace kolem korupce v Česku se přece jen dostává do středu zájmů.
Možnost tu je
Poučení čtenáři novin vědí, jak je postava policejního prezidenta pro boj s korupcí klíčová. Jde o autonomní osobu, kterou politici nemohou podle rozmaru odvolat ani do detailu řídit. Šéf policie může poměrně snadno pokračovat v dosavadním trendu zametání korupce pod koberec, taky ale může dělat pravý opak: pustit se do velmi pracného řezání chapadel chobotnice. Záleží pouze na jeho rozhodnutí.
Dosavadní rozruch kolem volby policejního prezidenta přitom ukazuje dvě základní věci. Zaprvé skutečně existuje reálná možnost,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
