Bartákova síť mocných

RESPEKT 36/11

V posledních měsících jste opakovaně upozorňovali na nečinnost Policie ČR, ať už v mediálně známých případech nebo v obecnější rovině (Napíchnutá Kočí, Respekt 31/11, Bartákova síť mocných, Když se volá lynč, Respekt 36/11).

Naše občanské sdružení se už několik let věnuje monitoringu stavu policie a také pomoci lidem, kteří se setkali s neetickým a neprofesionálním jednáním policistů. Signály, které v poslední době máme od našich klientů i zevnitř policejní organizace, ukazují, že laxnost policie dospěla k pomyslnému vrcholu. Podle našich zkušeností není ovšem za nečinností policistů většinou nic jiného než obyčejná lenost. Jak řekl jeden z nich na adresu některých svých kolegů, „nechce se jim makat“, přičemž je evidentně celkem jedno, jestli jde o vykradenou chatu, korupční jednání nebo pokus o znásilnění. Velká část řadových policistů je zcela demoralizovaná a demotivovaná. Nemají žádný zájem na řešení případů, snaží se odrazovat oznamovatele od nahlášení trestného činu nebo ohlášené případy rovnou odkládají, přestože důkazy (záznamy z kamer, výpovědi svědků) mají přímo pod nosem.

Příčin tohoto úpadku je celá řada: především absence jakékoli koncepce a cílů policie, nezdravá a klientelistická atmosféra uvnitř organizace a chaotické nakládání s finančními prostředky. Naděje na skutečnou modernizaci policie jako by se rozplynuly.

V každém případě lze všem, kdo se setkají s jakýmkoli neprofesionálním zacházením policistů, doporučit, aby nerezignovali a stěžovali si. Nejbližšímu nadřízenému, což je zpravidla nejúčinnější, případně kontrolním orgánům policie nebo se obrátili na státní zastupitelství.

I tam je totiž možné podat oznámení o spáchání trestného činu a státní zástupci také dohlížejí na postup policie v již šetřených případech. Stále ještě jsme přesvědčeni o tom, že soustředěný tlak a odhodlání hájit svá práva může pohnout i tak rigidním molochem, jakým je česká policie.

Kateřina Pospíšilová,
Společně k bezpečí o.s.

 

Romská problematika

Čtu se zájmem vaše články s tematikou zaměřenou na romskou problematiku. Jsem vysokoškolsky vzdělaná Romka již středního věku s doktorátem na FF UK v Praze. Prosím, položte si otázku, proč není vidět romská inteligence na vládních úřadech a ministerstvech? Proč romskou problematiku řeší Šimáčkové, Podlahové, Welekové a Laurenčíkové?

Opakovaně jsem absolvovala pohovory na MŠMT pro problematiku inkluzivního vzdělávání a bezúspěšně. To jsou dobře placená místa pro známé, případně stranické přátele. Mimochodem, asi jsem jediná Romka, která za socialistické éry podepsala prohlášení Několik vět. Dnes se osobně setkávám s diskriminací a s problémem najít si pracovní místo adekvátní k mému vzdělání a praxi.

Informace můžete použít do dopisů v Respektu, ale jméno uvádím jen pro vás, v Respektu prosím podepsat pouze iniciálami Ľ. K. Mám strach uvádět celé své jméno. Je paradox, že za socialismu jsem neměla strach z StB a dnes mám strach z extremistů.

Ľ. K.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte