30B_varianta01_R03_2011_n.jpg
30B_varianta01_R03_2011_n.jpg

S balíkem knih pod paží a přísnou tváří nad střízlivým kostýmkem vypadá Lucie Nováková přesně jako to, čím je: vzornou studentkou posledního ročníku pražské fakulty práv. „Ano, ty seznamy soudců a státních zástupců, co byli dřív v KSČ, jsem četla,“ říká. „Ale moc mě to nezajímá. Je to minulost a o těch lidech nevím nic. Neznám jejich osudy, motiv, proč tam vstoupili, a nevím, jak tehdy rozhodovali.“

30B_varianta01_R03_2011_s.jpg
30B_varianta01_R03_2011_s.jpg
Ústavní soudci, kteří nedávno přikázali úřadům zveřejnit jména justičních pracovníků s komunistickou minulostí, by z pohledu své budoucí kolegyně nebyli nadšení. A jejich výnos o bývalých komunistech nabádá odborníky i laiky k něčemu úplně opačnému: k pozornosti a zájmu. Ovlivňovalo předchozí členství v KSČ jejich rozsudky v dobách demokracie? Měla by být justice od bývalých členů zločinecké organizace očištěna? A jak zdejší spravedlnost ovlivní do budoucna fakt, že budeme vědět, že náš případ soudí bývalý bolševik?

Špičky v oboru
„Vadil mi pocit, že třeba můj spor může soudit člen zločinecké organizace a já se proti tomu ani nemůžu svobodně postavit, protože to nevím,“ říká Tomáš Pecina, který žádost o zpřístupnění jmen totalitních pracovníků justice k Ústavnímu soudu před třemi lety podal. Předtím se dočkal zamítnutí na Městském soudu v Praze i na Nejvyšším správním soudu. Tam si mysleli, že podobná publikace prolamuje ochranu soukromí soudců. Ale ústavní soudci to na konci loňského roku posoudili jinak.

„Členství v organizaci, která programově ničila evropské právní povědomí, nemůže být chráněno právem na soukromí,“ píše v nálezu Ústavního soudu Vojen Güttler, předseda senátu, který věc řešil. Podle strážců ústavy je možné, že soudci, kteří vstupovali do KSČ a prosazovali její pokřivené právo, mohou být svou minulostí ovlivněni a jejich dnešní verdikty mohou nést stopy jejich někdejšího uvažování. Zejména to hrozí u rozsudků, které se dotýkají minulosti – zločiny StB, posuzování jejích agentů, restituce, rehabilitace.

Po zveřejnění nálezu začaly na ministerstvo spravedlnosti chodit desítky dotazů na minulost toho či onoho konkrétního soudce. „Rozhodli jsme se proto z dostupných materiálů zveřejnit seznam bývalých členů KSČ v současné justici,“ vysvětluje mluvčí Tereza Palečková, proč se její úřad rozhodl ke kroku, který Ústavní soud vlastně nepožadoval.

30A_jaros_R03_2011_s.jpg
30A_jaros_R03_2011_s.jpg
Mezi samotnými soudci vzbudil nález ústavních kolegů a zveřejnění šesti set jmen hlavně rozpaky. „Považuji to za trochu nešťastné,“ říká s opatrným, ale jasným nesouhlasem předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. „Laická veřejnost může začít zpochybňovat jakékoli rozhodnutí právníka ze seznamu,“ dodává. Ale nemá na to veřejnost právo? Není člověk, který se přihlásil k členství v totalitní partaji, jako soudce či žalobce nedůvěryhodný? „Ne automaticky,“ odmítá Brožová a s ní řada dalších právníků. Podle nich bylo mnoho soudců-komunistů za totality spíše těmi, kteří bezpráví – v rámci omezených možností – brzdili; a naopak talár oblékalo mnoho nekomunistů, kteří s režimem tvrdě kolaborovali. „Ten seznam vyvolává zdání, že špatní soudci a státní zástupci jsou dnes ti bývalí komunisté a přitom řada z nich patří ke špičkám svého oboru,“ říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který sám byl na sklonku šedesátých let tři roky v KSČ, než jej po sovětské okupaci vyloučili.

Pod drobnohled, prosím
Z právního hlediska by podle autorů nálezu nemělo mít zveřejnění jmen až takový význam. Soudce Güttler předvídá zvýšený počet stížností na podjatost. „Ale to se bude týkat pouze omezeného počtu sporů souvisejících s totalitou,“ píše Güttler.

Naopak Iva Brožová je přesvědčena, že právě podjatost soudců bývalých komunistů bude velkým – a neřešitelným – problémem. „V minulosti proběhly desetitisíce restitučních sporů, rehabilitací, sporů o náhrady pro oběti komunismu a tisíce lidí nebyly s rozsudky spokojeny. Teď si přečtou, že zase o nich rozhodl komunista. I kdyby tisíckrát spravedlivě, nebudou tomu věřit,“ argumentuje. Přitom u naprosté většiny případů už neexistuje možnost nějakého odvolání či ústavní stížnosti na možnou podjatost. Lhůty jsou už dávno promeškány. „Víra v justici bude otřesena,“ říká Brožová.

Obecně se ale právníci domnívají, že známost jmen bývalých komunistů samotným fungováním justice nijak zvlášť nepohne. Občané budou vědět, kdo je soudí, a pokud se jim nebude líbit, že se jejich věc ocitla v rukou bývalého komunisty, mohou se odvolat anebo si stěžovat u nejvyšších soudních instancí. Jak upozorňují právníci, zákony ale podjatost pojmenovávají přesně a podobné stížnosti budou zřejmě zamítány.

Občanská diskuse, kterou doufal vyvolat i autor rozsudku Vojen Güttler, se zatím rozjíždí jen pomalu. Nicméně z dosavadních ohlasů v médiích a na internetu se zdá, že zveřejnění jmen vyvolalo spíše souhlas. „Nevím, proč bylo členství soudců v KSČ tajné,“ shrnuje souhlasný pohled publicista Bohumil Doležal. „Slyšíme, že nebyl komunista jako komunista. Jenže v případě soudců jsme nevěděli ani to, kdo byl komunista. Po zveřejnění seznamu máme možnost posoudit působení těchto lidí na chod celé justice daleko spravedlivěji,“ dodává.

Ten seznam je skvělý,“ říká někdejší disident a nynější advokát Stanislav Devátý. „Zaprvé, lidi se konečně dozví, kdo je soudí, dozví se to i řada advokátů, kteří nevěděli, s kým mají tu čest.“ Podle Devátého si bývalí komunisté – tedy alespoň ti, kteří jsou komunistickými hodnotami stále zasaženi – dají velký pozor, jak budou soudit a jak budou své rozsudky zdůvodňovat, protože prostě budou zásluhou své minulosti pod větším drobnohledem. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte