Přitažlivou možnost, jak rozrůznit chudý trh původních českých komiksů, představilo na sklonku roku nakladatelství Labyrint – tři sešity tří (nebo vlastně čtyř) špičkových autorů v jednom balení pod názvem Brutto a podtitulem Brutálně jemné komiksy. Zní to sice jako reklama na jeden z mnoha zázračných šamponů, trošku komerčního přístupu však neškodí ani v knižní oblasti. Sešitový trojlístek tvoří Lela Geislerová, Jiří Grus a duo Džian Baban s Vojtěchem Maškem. Geislerová momentálně kreslí pro přílohu Lidových novin Orientace, Grus nedávno dokončil čtvrté pokračování svého netradičního hrdinského komiksu Voleman a duo Baban a Mašek, pracující jako jeden muž pod značkou Monstrkabaret Freda Brunolda, na sebe naposledy upozornilo komiksem Poslední chobotango.
Autoři projektu v úvodním mikromanifestu předznamenávají, že Brutto „je setkáním osobností, pro které komiks není jen nedělním hobby, ale z nějakého nepochopitelného důvodu možná tím nejlepším prostředkem umožňujícím postihnout rozmanité vrstvy reality“. Myšlenka poněkud obecná, leč jasná pro čtenáře, kteří tyto tvůrce rádi uvidí pohromadě. Tři krátké povídky vždy na dvaceti čtyřech stranách formátu A4 jsou dokonalou ukázkou rozdílnosti uměleckých rukopisů autorů. Jemná kresba fixem a pastelkou Geislerové neopomíná žádný záhyb, vrásku či vlásek, Grus se v černobílé hře ostrých kontrastů inspiruje americkými kreslíři a Mašek používá kombinovanou techniku fotografie s temperou a akvarelem. Na sobě nezávislé jsou i scénáře příběhů.
Geislerová v Magdě předkládá příběh ošetřovatelky, jejímž životním mottem je odpomoci trpícím od bolesti i za cenu života (nebo především za ni), Grus v Hrnci banální přípravu večeře promění v dobrodružství a duo Baban s Maškem rozehrávají tajemný příběh psychologa snažícího se získat zpět přítelkyni Hanku. Jedinou spojnicí příběhů je humor – v Magdě černočerný, v Hrnci situačně ulítlý a v Hance děsem prorostlý. Zatímco u Gruse chybí více důslednosti a detailů, díky kterým by se banální historka proměnila v břichtrhající grotesku, u Babana s Maškem zase příběh chvílemi zavání předvídatelností, která se jen těžko pojí se surrealismem a dada, k němuž se duo hlásí. Nejpropracovanější je scénář Geislerové – dialogy postav, tedy klientů s ošetřovatelkou Magdou, tvoří časovou paralelu se vzpomínkami na dětství. Právě výchova přísné babičky vždy ochotné pomoci i těm, kdo si pomoc nežádají, zásadně zdeformovala Magdinu představu o životě a vztazích. A tak žije sama, nikdy si nepřipustí slabost ani nepříjemný pocit a každý den obchází klienty, aby jim podala vlastnoručně vyrobené pilulky, jež časem – definitivně – vyřeší jejich trápení.
Magdin osud odvíjený od neosobní výchovy podává Geislerová s brutálním humorem, který se může dotknout méně otrlých povah. Zvlášť když si oblíbenou Magdinu frázi „frštéz du“ a její přísně vyčesaný drdol spojí s eugenickým odstraňováním slabých, zraněných, nechtěných. Oproti svým kolegům Geislerová zpracovala téma, které překračuje obvyklou představu nezasvěcených o komiksovém světě – výchova bez citu plodí nefungující mezilidské vztahy, jejichž protagonisté končí v osamění. A právě tím posunuje komiks od superhrdinů a gagů v jeho emancipaci jako uměleckého žánru. Dobrou zprávou je, že na Brutto s nadějí zareagovalo několik mladých tvůrců. A tak se možná na jaře dočkáme kromě komiksových povídek stávající trojice i brutálního trojdebutu.
BRUTTO / BRUTÁLNĚ JEMNÉ KOMIKSY
Labyrint, 84 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
