Americký pat

Kdybych věřil ve spiklenecké teorie, řekl bych, že Usáma bin Ládin je čínský agent. Možná bych nevyloučil ani to, že americké banky vydávající kreditní karty, reklamní agentury a celá vláda také tajně pracují pro Čínu. Zatímco USA po útocích 11. září vydaly přes bilion dolarů na války v zahraničí a doma jim narostl Mount Everest dluhů, Čína v poslední dekádě potichu rostla, šetřila a investovala. Pokud vítězem války v Iráku byl Írán, za vítěze desetiletého amerického boje proti islámskému terorismu lze pokládat Čínu.

Amerika si naštěstí začíná uvědomovat, do jak ošemetné situace se dostala. Prezident Obama v poslední době říká, že zemi je potřeba vnitřně posílit. Richard Haass, šéf výboru pro zahraniční vztahy a bývalý člen Bushovy vlády, mluví o „desetiletí strategického rozptýlení“. A jistý ostřílený republikán poznamenal, že USA se více soustřeďují na budování infrastruktury v Afghánistánu než v Americe. (Sám mám pocit, že povrch amerických dálnic se každým rokem zhoršuje.) V poslední době se v každém druhém novinovém komentáři připomíná, že čínská města jsou na rozdíl od amerických propojena sítí rychlovlaků. Bývalý poradce Bílého domu Zbigniew Brzezinski navrhuje program „celostátní obnovy“. Všichni se shodují, že základní školství je v žalostném stavu.

A to jsme se ještě vůbec nedostali k dýchavičné ekonomice, ztrátě pracovních míst a prudce stoupajícím…