Chrám, tvrz, vila i ateliér
Po dlouholeté rekonstrukci se konečně opět otevřel Bílkův dům na pražských Hradčanech
Skrz okna zimní zahrady je vidět rušná křižovatka, zrovna se na ní zasekla tramvaj a až sem dovnitř je slyšet její rozčilené zvonění. Kontemplaci návštěvníka ztěžuje i fakt, že se za ním do místnosti tlačí další a další lidé. Přesto je z toho místa pořád cítit jeho náboj: z každého předmětu, kusu nábytku či stojící sochy, které tu v dokonalé shodě spolu komunikují už stovku let.
Minulý týden se v Praze po desetileté rekonstrukci otevřela pro veřejnost ateliérová vila sochaře Františka Bílka (1872–1941). Stojí na Hradčanech a její autor ji nechápal jen jako místo pro svou práci a odpočinek, ale především jako prostor pro svou neustálou službu Bohu. Nikde jinde v Česku podobnou stavbu nenajdeme.
Člověk – příroda – Bůh
Obloukovitou vilu s cihlovou fasádou uzavřela Galerie hl. města Prahy krátce po velké Bílkově retrospektivě na Pražském hradě. Tehdy už byla znatelně zchátralá a o její historii se mohl člověk něco dozvědět jen z prodávané brožurky vydané v polovině 80. let, která se náboženské symboliky obsažené v jádru stavby logicky dotýkala jen velmi nenápadně. Dnes už je všechno jinak: galerie vilu otevírá poté, co investovala 40 milionů do její rekonstrukce, zároveň v ní zprovoznila bílkovské studijní centrum, značně rozšířila počet vystavovaných sochařových děl a k expozici spolu s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
