Polemika s Petrem Třešňákem: Nejdůležitější na Cameronově filmu nejsou „divoši“ Na’vy
Poslední velkofilm Jamese Camerona Avatar má štěstí. Po měsíci od premiéry se zdá, že lidé na něj budou nejen chodit do kina, ale také se vášnivě přít o jeho kvalitách a smysluplnosti. A pokud k tomu pak i kritici – jako Petr Třešňák v minulém Respektu – dospějí k závěru, že stejně má smysl na Avatara do kina zajít, může si Cameron gratulovat. Přesto ale stojí za to se na hlavní Třešňákovy argumenty podívat blíž. Bezpochyby jsou zajímavé a částečně opodstatněné, s filmem se však do značné míry míjí.
Jsou to divoši?
Třešňák vytýká režisérovi naivní vztahování se k odkazu přírodních kultur, černobílý a ohraný koncept noble savage (vznešeného divocha) a statičnost a utopičnost zobrazení života pandorského lidu Na’vy. To vše je jistě pravda. Našli bychom nemalou řadu filmů mnohem výstižněji zachycujících život přírodních národů než Avatar – kromě v eseji jmenovaného Rychlého běžce třeba i film o australských domorodcích Deset kánoí (řeší etický problém vraždy příslušníka jiného kmene) nebo – z mainstreamovější americké produkce – v neidealizovaném zobrazení života indiánů zdařilý Malý velký muž.
Jenže Cameron si zvolil žánr sci-fi – jistě záměrně, právě aby mohl zhmotnit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
