Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Nečasova cesta

S čím odjíždí šéf české vlády na svou první premiérskou poradu do Bruselu

29A_jaros_R37_2010_n.jpg
29A_jaros_R37_2010_n.jpg

Tento čtvrtek proběhne v Bruselu schůzka, která poprvé vtáhne do vod zahraniční politiky Unie šéfy vlád celého klubu. Témata typu: jak se stavět k Číně, co spojuje západoevropský klub s Indií či jak pomáhat v Pákistánu – to všechno bylo v Bruselu doposud výsadou ministrů zahraničí. Teď se oba kruhy spojují. Předseda české vlády Petr Nečas tedy jede hned na několikerou premiéru. Kromě zahraniční debaty se v Bruselu poprvé představí v roli šéfa české exekutivy a poprvé bude muset přímo reagovat na realitu, kterou zdejší politici nejdříve kvůli volbám a poté vzájemným sporům nechávali běžet před sebou. Takže – jak na tom před první zkouškou ohněm jsme?

29A_jaros_R37_2010_s.jpg
29A_jaros_R37_2010_s.jpg

Ne, ne, ne, ano

Přibližně před rokem vrcholila bankovní krize v Evropě a začaly houstnout zprávy o blížícím se krachu řecké ekonomiky. Už loni proto přišly země Unie s návrhy, jak změnit pravidla dohledu nad finančními trhy a také rozpočty jednotlivých států, aby se čerstvě zažitá zkušenost pokud možno neopakovala.

Ještě úřednická vláda Jana Fischera – opírající svoje postoje v této věci hlavně o názory České národní banky a fakt, že domácí finanční domy prošly krizí víceméně netknutě – se k většině návrhů stavěla kriticky. České „ne“ znělo na adresu nadnárodního dohledu nad domácími bankami a pojišťovnami, na odkrývání státního rozpočtu na bruselském stole a protest vyvrcholil v červnu, kdy se Česko jako jediné z Unie postavilo proti nové bankovní dani.

Minulý týden odjel do Bruselu řešit stále téma číslo jedna v Evropě už politický ministr financí Miroslav Kalousek a obrázek vypadá jinak. Česko souhlasilo se zpřísněním celoevropského dohledu nad bankami, pojišťovnami a samotnými finančními trhy včetně českých. Stalo se tak poté, co Praha zůstala ve svém odporu sama. Původně tvořila tandem s Británií, Londýn však ustoupil, když prosadil, že budoucí evropský regulátor nebude mít ve srovnání s domácím – tím je v českém případě ČNB – neomezenou moc.

Miroslav Kalousek to stále považoval za nedostatečné vyjasnění, „kdo bude o čem jednou rozhodovat a případně platit“, ale protože tu nešlo použít právo veta, kývl. „Se skřípěním zubů v okamžiku, kdy jsme se ocitli osamoceni a výsledek byl vlastně předem dán, jsme řekli, že nebudeme rušit jednotu Unie. Je to pro nás důležité pro vyjednávací pozici do dalších témat,“ řekl šéf státní kasy.

Jeho souhlasu se ve stejný den dočkalo i posílání českého státního rozpočtu ke kontrole do Bruselu. Před volbami přitom Miroslav Kalousek patřil k hlavním oponentům takového kroku, když odmítal „zásahy EU do jednoho z posledních atributů české suverenity“, teď však vidí věc jinak. „Dosud posíláme do Bruselu k informaci schválené rozpočty, teď to budou výhledy a v předstihu. Žádný posun v suverenitě tu není, jde jen o zkvalitnění přehledu evropských institucí o fiskální situaci v jednotlivých státech,“ zdůvodnil to Kalousek.

Návrh Unie ovšem zůstal až na detaily stejný před i po Kalouskově návratu na ministerstvo. Jeho spolupracovníci proto Kalouskovu otočku mimo záznam vykládají jako výsledek toho, že po volbách už není nutné tolik brnkat na strunu národní suverenity a Kalousek se navíc konečně pořádně seznámil s tím, o čem je řeč.

České „ne“ trvá u bankovní daně, jejímž smyslem je vytvořit fond pro případy budoucích sanací finančních domů, a zaznělo i na téma dalších trestů pro banky: v případě možného zavedení daně na bankovní transakce, která je ve světě známá jako Tobinova daň a mluví se o ní, neúspěšně, už několik desítek let. Proti ní se však v obavě z odlivu kapitálu z Evropy staví většina zemí.

Přísní a spravedliví

Tohle byla zatím relativně bezbolestná předehra. Petr Nečas ale dostane v Bruselu na stůl věci, v nichž se bude řezat do živého. Čas mezi výše zmíněnou zahraniční debatou o Číně, Indii či Brazílii totiž národní lídři mají věnovat hlavně ekonomice, přesněji řečeno penězům.

V úvahách o sankcích, které by měly napříště přijít, když stát neudrží svoje veřejné finance na uzdě, se nejčastěji zmiňuje takzvaný Fond soudržnosti. Jde o balík evropských dotací, z něhož se financují velké infrastrukturní plány v chudších státech a kde Brusel zaplatí až 90 procent ceny. Protože tady je sankcionování možné už nyní, pozornost se stočila sem.

Hlavními příjemci z fondu jsou jihoevropské a postkomunistické státy a například jen české ministerstvo dopravy by si mělo přijít na 150 miliard korun na zdejší dálnice a železnice v následujících letech. Nečas, stejně jako šéfové dalších států na východ od bývalé železné opony, proto chce protestovat proti plánované redukci toku peněz právě z této obálky. „Důsledně držíme pozici, že není důvod, aby se sankce týkaly jen fondu soudržnosti. Sankce musí být nastaveny tak, aby dopadly na všechny země stejně. Jinak jsme tu pro maximální přísnost,“ řekl Nečas.

Zastavení penězovodu z Bruselu je horkým tématem zejména v dálničně chudém Polsku a zpozornělo už i Slovensko. Jeho premiérka Iveta Radičová napsala v srpnu jménem celé Visegrádské čtyřky dopis šéfovi Evropské komise, v němž na něj tlačí, aby současná podoba dotací zůstala nedotknuta. „Jenže Slovensko tu nemá teď ten nejlepší rating a špatně se mu bude lobbovat za peníze pro nové státy,“ sdělil tomuto týdeníku v narážce na odpor Bratislavy podílet se na záchranném fondu eurozóny spolupracovník José Barrosa, který si nepřál být jmenován. Naznačil tak, jak si bude stát i Nečas.

Funguje to bezvadně

Protože půjde o první premiérskou debatu o zahraničních věcech, mnozí politici jedou do Bruselu s vlastní agendou. Britský premiér David Cameron například chce využít svůj čas k tomu, aby pozornost svých kolegů otočil k povodněmi zdecimovanému Pákistánu a Nicolas Sarkozy bude mluvit o francouzských ostrovech v Karibiku.

Češi žádný specificky svůj příspěvek k debatě zatím nemají. Nečasův úřad čeká na podklady z Černínu a jeho šéf řekl, že si věc ještě promyslí. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet příprava témat. Pokud to bude možné, zmínili bychom péči o země na východních hranicích Unie, jako je Bělorusko, a obecně lidská práva,“ řekl na konci minulého týdne Karel Schwarzenberg.

Ten nepředpokládá, že by to mezi ním a Nečasem v Bruselu mělo jiskřit, byť se oba muži nedávno dostali do sporu kvůli funkci „pana Evropy“, kterou by měl obsadit dosavadní šéf Evropské asociace výrobců automobilů Ivan Hodač a má být podřízena přímo premiérovi. „Podle mě to teď funguje bezvadně. Nemám důvod to měnit,“ uvedl Schwarzenberg v narážce na to, že na přípravné schůzky do Bruselu jede tak jako dosud ministr zahraničí a Nečas se jmenováním svého státního tajemníka pro EU nespěchá. Schůzku s ministrem zahraničí k této věci teď „neplánuje“ a Nečasův mluvčí zpřesnil, že „existují prioritnější věci, které je potřeba řešit, třeba rozpočet“. 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte