Spravedlnost pro Kajínka

Na vlastní oči na tajné poradě ministra vnitra Radka Johna. Přítomni: John, Oldřich Martinů (policejní prezident), Petr Jákl (režisér filmu Kajínek), JUDr. Tatiana Vilhelmová (herečka), Janek Kroupa a Josef Klíma (poradci ministra pro oblast organizovaného zločinu a Kajínka).
John: Nazdar, vojáci! Doufám, že je vám všem jasný, proč jsme se tu dneska sešli.
JUDr. Vilhelmová: Ne, bude večírek?
John: Já prostě už nebudu dál snášet ty svinstva, který se Jirkovi Kajínkovi dějou. Konečně ale tady vo tom někdo natočil skvělej a hlavně pravdivej film, klobouk dolu, mistře…
Jákl: Díky, šéfe.
John: …mám v ruce konkrétní posun, kterej si teda pro sebe nenechám. Možná vo tom napíšu i knížku, jako tenkrát v Mlaďáku vo feťácích.
Klíma: Počkej, Radku, to je můj kšeft, to sme snad domluvený už z Novy.
JUDr. Vilhelmová: Já myslím, že Kajínek fakt nikoho nezabil. Je takovej jemnej. A svalnatej. A taky citlivej. Viděla jsem ho ve vězení, držela jsem ho za ruku. On to určitě neudělal.
John: No moje řeč. Takže co nám k tomu řekneš, četníku?
Martinů: Pane ministře, od případu již uběhlo sedmnáct let a přezkoumávaly jej několikrát všechny příslušné justiční orgány včetně Nejvyššího soudu a jejich verdikt byl vždy stejný: odsouzený Kajínek spáchal několikanásobnou nájemní vraždu a…
John: …tak tohle už nechci nikdy slyšet, rozumíš? Jestli to nechápeš, taky bys moh zas…