Odpovědnost na jedné noze

Minulý týden ve středu to vypadalo, že se rozjede první vážné povolební drama. Ministři za Věci veřejné prohlásili, že nechtějí nést největší břímě škrtů, a pravili, že hodlají vetovat úsporný balík ministra financí Kalouska připravený pro letošní státní rozpočet.

Jenže nakonec se vláda rychle dohodla a částečně odložila diskusi na září. Asi pomohla výzva sociálních demokratů Věcem veřejným, aby tato strana odešla do opozice. Bylo třeba demonstrovat politickou jednotu, takže se hádky na chvíli odložily.

Ale jak je to se škrty? Nejsou příliš brutální? Jsou spravedlivé? Proč se vůbec nemluví o zvyšování daní? V letošním roce by rozpočtová opatření v podobném rozsahu musela dělat každá vláda. Tempo snižování schodku je zhruba dáno našimi dohodami s orgány Evropské unie a očekávají to i finanční trhy. Kdybychom sliby nedodržovali, zhorší se nám rating a financování státního dluhu se velmi prodraží.

První rok a ty další

Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek koneckonců na začátku roku naznačoval novinářům nutnost podobných rozpočtových opatření, na kterých se shodla i tato vláda (pak za to dostal od Jiřího Paroubka vynadáno). Trochu jiná věc jsou plánované škrty v rozpočtu na příští rok. Zde si lze představit, že za vlády sociální demokracie by se kladl větší důraz na zvýšení daní.

Čteme-li si názory nadnárodních institucí typu OECD na českou fiskální situaci, vidíme, že opatření mají být jak na straně rozpočtových výdajů,…