Je tomu přesně rok, co svět zachvátila mediální horečka spojená s úmrtím krále popu Michaela Jacksona. Zemřel 25. června 2009 a tvrdí se, že zájem sdělovacích prostředků o tuto událost překonal i rekordně sledovaný pohřeb papeže Jana Pavla II. Mimo osobní vzpomínky celebrit a zasvěcené či povrchní analýzy Jacksonovy hudby médii prosakovaly i pochmurné zprávy o hromadě nezaplacených pohledávek, jež zpěvák zanechal svým dědicům. Stačí se podívat na dobové titulky: „King zasypaný dluhy“,„Zemřel na pokraji bankrotu“,„Čekají je hory Jacksonových dluhů“.
Novináři své obavy odůvodňovali nejen životním stylem zpěváka, který ročně utrácel na třicet milionů dolarů, ale i tím, že zemřel v předvečer světového turné, jež mělo opět naplnit jeho prázdná konta a obnovit ztracený lesk sídla Neverlandu. Jak se však ukázalo po otevření testamentu, k překvapení mnohých pečlivě sepsaného sedm let před smrtí, Jackson, přezdívaný Wacko Jacko (Blázen Jacko), nebyl jen výjimečný hudebník, tanečník, excentrická osobnost a podivín, který v soukromí unikal do světa uměle vytvořené fantazie, ale i pragmatik. Lépe řečeno člověk, jenž si je velmi dobře vědom své hodnoty a navíc má dokonale přečtené své okolí. Dědictví včetně autorských práv skončilo v rukou jeho matky Katherine a tří jeho dětí. Další finanční zisky putují do fondu Michael Jackson Family Trust, z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
